Můj Leggo Viggo

Datum: Leden, 1999
Zdroj: Jane magazine
Autor: Suzan Colon
Překlad: Vig



40letý herec, básník, malíř a fotograf Viggo Mortensen je ohromující. Konec konců, každý den se nesetkáme ve skutečnosti žijícím renesančním člověkem. Vigga si můžete pamatovat z námořního, sadistického filmu G.I.Jane, kde se jeho terčem stala Demi Moore. Naposledy jsme ho mohli spatřit ve filmu Dokonalá vražda s Gwyneth Paltrow (Viggo ji pro film namaloval). Právě teď se snaží ve filmu Psycho najít toho, kdo nosí spodky v rodině Batesů. V dubnu naopak bude viděn v roli hadráře ve filmu Procházka po Měsíci.

Ať filmuje cokoliv, ať je Viggův kontrakt jakýkoliv, o Halloweenu je vždycky doma v Benátkách (Kalifornie). Může tak slavit tento svátek společně se svým 11letým synem Henrym, kterého má s punkovou zpěvačkou Exene Cervenka. Ze všech těchto věcí, je tato rozhodně ta nejobdivuhodnější.

Kdesi jsem četla, že máte nejhezčí chůzi. Jak to?

Opravdu? (směje se) Nevím. Jak to vědí? Lidé stojí za vámi....ano a sledují mou chůzi. Co je pěkného na mé chůzi? Stojím rovně, myslím. Je dobré se na to zaměřit.

Máte za sebou 30 filmů, a přesto si lidé myslí, že jste nová tvář. Je to dobrý nebo špatný?

Jako dvousečný meč, na jednu stranu nejsem tolik unavený z rozhovorů, na druhou stranu to o vás říká, že se musíte více snažit o to, abyste na sebe více poukázali. Taky je možnost dělat třeba na dvou filmech venku, mimo domov. Pak je tu ale vlastní život, rodina a vlastní zájmy.

A vy jich jistě máte hodně. Narodil jste se v Manhattanu, že?

Jistě, ale hodně jsme se stěhovali - Argentina, Venezuela, Dánsko. Stále mám rád cestování. Jsem dobrý v zabydlení se a vyrobení domova - rychle a kdekoliv jsem. Jen nevím, zda jsem dobrý pro chození na společenské večírky, či v začínání rozhovoru, ale mohl bych strávit chvíli sám se sebou.

Kdy jsi začal malovat, fotit a tvořit básně?

Kdesi na cestě. Podle mé matky jsem nikdy nebyl bez tužky a papíru. Nedávno mi věnovala zápisník s mými starými kresbami, kde je jeden divoký obrázek z doby, kdy mi bylo 7 let. Všechny ostatní byly hezké, normální obrázky, jako meče, zbraně, letadla bouračky, čurání…
Také tam byl školní úkol. Na vrchu stránky stálo: "červená Karkulka". Byla to skutečná malba - smíchané barvy a druh abstraktu, měl jsem to rád. V každém případě přes celou kresbu bylo červeným perem napsáno nedostatečné! Podtrženo! Myšlení učitelky bylo vyloženě tvořivé.

Ou. Ale ukázal jste jí to, protože jste měl právě svou první výstavu. Je těžké ocenit vaše umění?

V galerii je žena, která mi s tím pomohla. Když jste to vy, kdo máte špatný den a díváte se na svůj výtvor, řeknete si: "Bóóže!" Ale měl by se na to také dívat někdo jiný. Před pár dny jsem se díval na všechny obrazy a byl jsem rád: "nevím co to je". A narůstalo to. "Jaký jsem teda herec? Jaký jsem otec? Myslím to ze srandy. " Bože, jsem taková zbytečná, samozaujatá kreatura a měl bych s tím skončit!." Už vím, proč lidé skáčou z okna.

Páni! Je tedy dobré období ptát se, cítíte-li se být zvaný renesančním člověkem?

Nebyl jsem na to tázaný. Byl jsem spíš tázaný, kde na to všechno beru čas.

Nechejte mě hádat: žádné sledování televize?

To je pravda. Můj syn začíná být mrzutý, protože jsou tam kreslené seriály a cítí, že je to otázka života a smrti. Vidí to pouze doma u svých přátel, my si půjčujeme filmy. Myslím, že za to později bude rád. Hodně čte a používá svou představivost, než aby jen tak seděl. Henry byl ale vždy schopný trávit hodiny sebezábavou. Je ohromný. Můžete být spolu v jedné místnosti, ale on je totálně mimo, ve svém vlastním světě........

Nevím, co bych si bez něj počal.