The lone star - Osamělá hvězda!

Autor: Peter Ross
Zdroj: Sunday Herald (Dorchester, UK)
Překlad: Saša
Datum: 11. Květen 2004
Popisek:
Hrál jsi ve filmu Pán prstenů, který z tebe udělal hvězdu. Kritici napsali, že jsi anti-muslim, což tě velmi rozzlobilo. Raděj bys fotil a jen hrál, než na sebe strhával pozornost. Jmenuješ se Viggo Mortensen a zjištuješ, že život je trochu matoucí i pro tebe. Peter Ross hovoří s idolem, který jím nechtěl být.

Některé z hollywoodských hvězd vyhazují peníze za lehčí děvy. Viggo Mortensen si za ně raději koupil TJ. Abych to vyjasnil, TJ je kůň, který hrál hlavní roli ve filmu Hidalgo. Hidalgo je první Mortensenův po-prstenový film a taky jeho šance prokázat, že je dobrý herec i bez chrabrých útoků na skřety. TJ a Viggo spolu velmi dobře vycházeli během celého 4 měsíčního natáčení v poušti v Maroku. Tak dobře, že si ho musel po natáčení koupit, aby mohlo jejich přátelství dál pokračovat. TJ nyní žije kousek od LA, kde si na užívá veškerého luxusu být Viggovým koněm, jako i druzí z Pána prstenů. Adoptovat si svého blízkého koně je typický rys tohoto, bez diskuse, nejzajímavějšího herce v Americe těchto dnů. Jeho styl by se mohl začít nazývat "mortensenovským". Má v sobě všechny polohy kladnosti - věrnost a oddanost, mužnost a citlivost a špetku tajemnosti. Když Russel Crowe vypráví o svém stádu krav a o práci okolo něj, vnímáme to jako potvrzení jeho mužného odolného kořínku. Když Mortensen kupuje své koně, je to prostě proto, že ví, že ta zvířata si přejí zůstat s ním, jakožto se svým přítelem a pánem. Viggo své "musím" převádí do touhy jezdit na koních, nezkrotných jako je on sám.

"Viggo je prostě nejskvělejší chlapík co znám" říká Billy Boyd, skotský herec, který se stal slavným ve své roli Pipina v Pánu prstenů. "Je nemožné, abych to přesně popsal. Jestliže strávíš větší množství času s určitými lidmi, můžete si donekonečna něco dokazovat, nebo prostě jen ukážete, že jste obyčejná lidská bytost. Viggo je rozhodně to druhé a v tom nejlepším smyslu. Věříte-li v reinkarnaci, věříte, že Viggo je tady na světě už po několikáté. Vypadá to, jako by se poučil nejen ze svých současných zkušeností, jeho duše je nepředstavitelně moudrá, jako to bývá u starců. Není to ale žádný vážný strejc, chodil s námi surfovat a nikdy neodmítl jít s námi na skleničku nebo někam vyrazit". Právě teď, ten moudrý, vážný, surfující, reinkarnovaný a pijící 45-letý supermuž leží na gauči v londýnském hotelu Dorchester. Je pozdní páteční odpoledne a zatímco Mortensen klidně hovoří, krčí se někde v koutku jeho mysli chuť mít to už za sebou a vypadnout na pivo. Večer před tím si vyrazil do hospody s Seanem Beanem, coz zas až tak klidné nebylo. Fanoušci dvojici bojovníků Aragorna a Boromira nenechali v klidu vychutnat ani jednu sklenku. Mortensen to nakonec vzdal a vrátil se do svého pokoje. "Někdy je pozornost pořádně otravná," říká, ale pak jakoby si uvědomil, že zní jako nafoukaná hvězda se poopraví "Nebo ne doslova otravné nebo aspoň ne vždy otravné. Nemyslím to nějak nadřazeně. Jen je to zvláštní."

Viggo není typ muže, který by vešel do místnosti nezpozorován. Je po otci, též se jmenuje Viggo, a je Dán. Mortensen má v sobě jasné znaky svých severských evropských předků - přímé čelo a obočí a výrazné lícní kosti. Jeho světlé vlasy jsou upravené a je hladce oholen. Nad jeho horním rtem má jizvu, která je jasně vidět proti jeho opálené pokožce, jako pozůstatek dětské rvačky.

Přitažlivá kombinace kovboje a playboye, která vzbuzuje dojem dobrodruha ve stylu Indiana Jonese. Mortensen se dnes chystá na party ve stylu Bryana Ferryho. Nesnáší boty, pár jedněch už dost ošoupaných křupanských bot se válí na podlaze hned vedle gauče. Ale jeho šaty jsou uhlazené-světlý oblek, bílá košile, světlá hedvábná kravata. Na pravém zápěstí má tetování-písmeno H. Je to začáteční písmeno jména jeho syna. Na pravé klopě má černou stužku jako projev úcty k obětem teroristického útoku v Madridu. Byl v Madridu přesně 48 hodin před útokem. Ten den, co k tragédii došlo, byl na cestě do Švédska a z letiště šel rovnou do TV studia, netušíc, co se ve Španělsku stalo. "Když jsem se večer dostal do hotelu a zapnul jsem si televizi, byl jsem šokován. Okamžitě jsem se cítil hloupě, rozpačitě a provinile. Celý večer jsem žertoval o koních, o natáčení a zatím v zemi, kde jsem právě byl, lidé umírali. Bavit se o filmu bylo tak bezvýznamné a stupidní. Když o tom uvažuji, stydím se."

Hidalgo, příběh muže jménem Frank T Hopkins, se odehrává v r. 1890. Vypráví o jezdci, který ve svých těžkých časech přijal výzvu zúčastnit se jezdeckého závodu "Ohnivý oceán", dlouhého 3000 mil, vedoucí napříč Arabskou pouští, jako jediný nearabský závodník v historii závodu.. Ačkoli Disney tvrdí, že je příběh pravdivý, zlí jazykové tvrdí, že je to neautentické a dokonce zacházejí tak daleko, že jej nazývají antimuslimským filmem. Z čehož je Mortensen pěkně naštvaný a velká část jeho poznámek mimo rozhovor, patří tomuto tématu. Meziřádkové poselství Hidalga, jak říká, je o tom, jak by život byl lepší a jednodušší, kdybychom dokázali žít vedle sebe bez ohledu na náboženství a rozlišné kultury. Je to anti-bigotní, anti-koloniální film, schovávající se za nálepku "dobrodružný staromódní film".

Pro Vigga je typická určitá plachost, až nesmělost, což například režisér Peter Jackson nazýval "ne-egoičnost Vigga". Každý, kdo ho zná, říká, že to je klíč k jeho osobnosti - absolutní absence jakékoliv ješitnosti. Je opravdu velmi skromný člověk. Pro herce nevídaná vlastnost. Mluví tiše a nesměle, čímž vzbuzuje dojem, že je velmi nesmělý, či z nejasných důvodů neměl chuť mluvit nahlas, či že je zkouřený. Dokonce, když teď poslouchám kazetu s rozhovorem, jsem až překvapený, jak ucelené a jasné jsou jeho myšlenky, formulované v čistých inteligentních větách, čímž se rozhodně velmi liší od většiny osobností, s nimiž jsem vedl rozhovory. Evidentně na nás nevytahoval žádné slovní kudrlinky, jeho výslovnost je vzdělaná a neparádivá. Stejně takový je jeho projev, když stane před kamerou. Úsporný, vycházející mu z duše. Není divu, že mu trvalo tak dlouho, než se stal hvězdou.

Před Pánem prstenů hrál v 36 filmech, některé byly opravdu dobré (film Seana Penna The Indian Runner), některé špatné (Mladé pušky II) a některé doslova děsné (Leatherface:Texas Chainsaw Massacre III). Nestydí se za to, že točí filmy, aby měl peníze na nájem a na živobytí ." "Jednou jsi ženatý a vychováváš syna a peníze potřebuješ", říká Viggo. "Ale i tohle má své hranice. Moje paralelní profese umělce-malíř a fotograf je mnohem jistější v tom smyslu, že když maluji či fotografuji, mohu výsledek ovlivnit. Dokonce i když se zabýváš tématem, který nikoho jiného než tebe nezajímá, je to činnost, která tě uspokojuje" tak zní moto jeho nejnovější umělecké knihy "Recent Forgeries".

"Tvorba je cesta k nalézání" je Viggovo krédo.

Mortensen se narodil v říjnu 1958. Jeho rodiče se poznali v Oslu, ale jeho matka, Američanka Grace, jej porodila v USA. Jeho otec, též Viggo, byl ekonom, jeho práce si vyžadovala neustálé cestování po světě a rodina jezdila s ním. Žili tak v Dánsku, Egyptě, Argentině a Venezuele, z této zkušenosti umí Mortensen plynně dánsky a španělsky jen s neznatelným přízvukem. Když mu bylo 11 jeho rodiče se rozvedli a žil dál s matkou a se dvěma mladšími bratry v New Yorku. Stát se hercem bylo rozhodnutí pocházející právě v této době. "Potkával jsem mnoho herců, jejichž život mi byl blízký, žili stejně kočovně jako já. Být hercem mi připadalo dobré hlavně proto, že to zaručovalo zůstat stále nedospělý, zůstat snílkem, věřit ve své sny.. A zároveň ti to dává šanci neustále poznávat nové věci a podněty. Nerad bych viděl kdy svět jen z jednoho pohledu, z jedné stránky. Být hercem ti zaručuje neustálý proud poznávání, nejen sebe samého, ale všech či nejrůznějších stránek lidské povahy. Mám opravdu rád, když i já, jakožto divák, se můžu ptát, co tu postavu vede k tomu, co dělá, kde bere ten názor?".

Mortensen se odmlčel a trochu se mračí. Linie jeho tváří jsou opravdu dost ostře řezané a jeho brada má kouzelný důlek. "Tohle všechno mne jako herce formuje, neustále se měním a působím jistě trochu jako schizofrenik. Takový jemný psychotik, nebo jak bych to nazval," směje se Viggo. Dělá si ze mne legraci. Ale Mortensen opravdu způsobuje dojem, že je trochu blázen. Elijah Wood, Frodo z Pána prstenů, ho nazývá "psychicky ujetým, ale v tom dobrým smyslu". Jednou, během bojové scény, mu byl uražen zub. Požadoval, aby mu ho jen přilepili nějakým lepidlem, aby mohl pokračovat ve scéně a byl zkroušený, že musí scénu opustit a jít k zubaři. Litoval té chvilky, jakoby měl na dva roky natáčení opustit.

Mortensen během svých studií věnoval největší pozornost svým zamilovaným předmětům, jako byla keltská mytologie, literatura a historie. Miloval starobylé norské ságy. Má státní zkoušky ze Španělštiny a státní správy (nebo tak něco), ale většinu toho, co zná, se naučil jako samouk.. "Zajímavé" je jeho oblíbené slovo. Filmy shledává nejen filmem a tedy zábavou, ale i prostředkem k sebevzdělávání, což prospívá i jeho umělecké duši. V jedné z posledních knih, Miyelo, je série spektrálních (či strašidelných) představ čerpajících z The Ghost Dance., amerických náboženských obřadů, které vycházejí z tradic po Wounded Knee, kde v r. 1890 došlo k masakru indiánů. (událost je popsána ve filmu "Hidalgo"). Mortensen mi dal kopii této knihy a začal povídat o fotografii. Je zřejmé, že tato sféra umění je součástí jeho duše snad ještě víc než film. Stephen Cole, který v Los Angeles vystavoval umělecké fotografie z knihy Miyelo, říká "Jeho hraní je to, co ho nabíjí energií, kterou potřebuje pro své fotografie a pro malování". Stejně tak dobře a zajímavě, jak maluje a fotí, píše básně a hraje skvělou alternativní muziku. Na albu Pandemonium of America, stejně jako na předchozích albech, spolupracoval s kytaristou Guns´n´Roses Bucketheadem.

Mortensen se věnoval všem těmto činnostem dávno před tím, než se stal slavným. Teď se naopak obává, že jeho sláva ovlivní jeho místo v uměleckém světě. Jeho poslední básnickou sbírku si koupilo přes 1000 čtenářů, ale Viggo si nemůže pomoci, když si myslí, že jen proto, že hrál Aragorna. Ne pro to, že básně jsou od Vigga Mortensena. Vystavovatel Stephen Cole říká:" Proto se vždy snažil striktně oddělit sebe, jakožto básníka a umělce a sebe, jakožto herce. Nemá zájem, a já to plně chápu, prezentovat sebe, jako umělecky založeného herce. I když každý, kdo se s jeho prací, ve všech směrech, setká, pochopí, že ze své slávy netěží pozornost." Z valné většiny nejsou jeho přátelé slavní. Pohybuje se v komunitě malířů, básníků, umělců a muzikantů v bohémské části Los Angeles. Jeho bývalá manželka,matka jeho syna Henryho, Exene Cervenka je zpěvačkou punkové kapely "X" a poslední přítelkyně Lola Schnabel, je dcera malíře a filmového režiséra Juliana Schnabela a sama je malířka taktéž. Mortensen vydává i její knihy. Spoluprodukuje vydavatelství Perceval spolu s vydavatelem Pilarem Perezem, jehož posláním je vydávat knihy nezávislých umělců, básníků a fotografů, které by jinak velmi těžko proráželi na americký knižní trh. Vydavatelství Perceval není nepolitické. Jedno z posledních vydání je "Twilight Of Empire:Responses To Occupation (volně přeloženo:Soumrak moci: Odpovědnost za okupaci ), které shromažďuje eseje na téma války v Iráku a jejích důsledků. Na webových stránkách Perceval.com najdete spoustu živých debat na tuto knihu.

Mortensen evidentně není příznivec prezidenta Bushe, jeho politiky ani vlády.. Byl velmi vážně znechucen faktem, že někteří lidé měli tendenci přirovnávat souboj dobra a zla, tak jak jej vylíčil Tolkien v trilogii, s válkou mezi Amerikou a Irákem. Na základě manifestací podporujících Bushovu válku v Iráku si oblékal tričko s nápisem "Válka není odpověď", které si oblékal zásadně, šel-li do televize nebo kamkoli na veřejné místo, například na otevření své výstavy. Ze stejného důvodu rázně odmítá podsouvání narážek, že Hidalgo je o tom, že "americký kovboj přijel do Iráku a tam všem ukázal". "Už jsem se setkal s názorem, že Hidalgo je film o americkém šovinismu, jakože Amík přijede do Arabie a tam všem nakope zadek. Jenže tenhle pohled je jednoduše zvrácený Už jen proto, že Amík, který sem přijíždí, se zde mnohému naučí, o třetím světě neví skoro nic. Je vítaný s otevřenou náručí, neví nic o této kultuře a o jejich pohledu na svět kolem nich, neví nic o jejich náboženství a nemá v úmyslu s nimi nijak bojovat, poučovat je. Některé věci mu mohou připadat směšné, ale je to rozhodně oboustranné. "Skoro všechny hollywoodské filmy, ukazují Američana, přicházejícího do zemí třetího světa, jako hrdinu, který přicházejí mezi ubožáky. Nevím zda slovo "revoluční" je správné slovo pro film Hidalgo, ale v tomto smyslu se od všech předchozích filmů z třetího světa odlišuje".

Je snadno pochopitelné, proč Mortensen shledává americký patriotismus za alarmující. Jeho barevné multikulturální pozadí mu dává nadhled a má svůj vlastní zdravý názor. Jak říká "Krev mých rodičů, která není čistě americká a dává mi sílu mít vlastní neovlivnitelný názor". Nedokáže se na jakéhokoli tvora dívat z hlediska čistoty rasy, rasismus není slovo, které by kdy použil. Je podle něj nelogický a škodlivý. "Nikdo nemá mít a také nemá právo určovat měřítka pro rasovou čistotu. Zrovna tak čistota víry je zcela zcestná. V konečném důsledku ztrácí nejvíce ten, co si myslel, že je víc než ostatní, izoluje se vlastní izolací".

Mortensen miluje svobodu a užívá si ji. Bývá rád sám. Rád by se vrátil do Dánska, kde pracoval jako řidič náklaďáku, Dánsko stále ještě považuje za svůj domov. Ze všeho nejraději ale tráví čas se svým synem Henrym, ketrého považuje za nejlepšího přítele. Jeho filmové smlouvy obsahovaly i takové podmínky jako volno na Halloween, aby jej mohl strávit se svým synem.

Nesnáze plynoucí ze slávy po roli Aragorna ho trochu omezují v jeho předem zvolené cestě. Ví, že není nic zrádnějšího a rychlejšího než spalující a horečná sláva Hollywoodu. Jakoby nebylo podstatné, kde je Mortensenova cesta nyní, protože lidé ho poznávají na každém kroku. Jenže on nechce být tváří z plakátů a poutačů. Chce zůstat tím kým je - chlapíkem s barvou za nehty a prachem na obnošených nemoderních botách, který si zajde na pivo, když má chuť.

Kdyby uprostřed Sahary chtěl někomu zavolat, musel by si mobil od někoho půjčit, vlastní nemá. Je to zvláštní, stát uprostřed pouště a být umělec, který předstírá, že je herec, který by měl předstírat, že je kovboj, kterého ani za mák nenapadne používat mobil či laptop, aby předstíral, že je král.

"Jsou lidé, kteří rádi vzbuzují pozornost", říká Viggo. "Ale já to rozhodně nejsem. Přitahuju jí rozhodně velmi nerad. Ale chápu, že pozornost médií může přinést slávu, peníze nebo třeba pozornost žen - což je často jediný důvod proč je někdo herec. Znám dost takových lidí, ale proč ne, když to nikoho nepoškozuje. Za poslední roky jsem si pozornosti užil nad hlavu, což mi ještě stále připadá absurdní. No, ale potkalo mne to dost pozdě, takže mám vlastně dost štěstí."

Jeho další film "Alatriste", jehož děj se odehrává v 17. století ve Španělsku požaduje na hercích plynnou znalost španělštiny, což je přesně ta radostná výzva, kterou musí pro svou práci cítit.

Joe Johnston, režisér Hidalga, srovnává Mortensena s herectvím Marlona Branda(Kmotr), a Montgomeryho Clifta.(Odsud až na věčnost) Jejich společným rysem je vášnivý herecký projev v minimu gest. Drobné, ale silné vyjádření pocitů výrazem tváře, kdy veškeré emoce prozrazují jen oči herce. Mortensenova kariéra se může ubírat stejným směrem, jako Brandonova nebo Cliftova. Nezdá se, že by pasoval do postav slavných filmových hvězd, což by znamenalo, že dnes opravdu málokdo může hádat, kam se Mortensen vydá. Zda se stane oslavovanou hvězdou, či se stáhne do ústraní a bude hrát pouze charakterní malé role, aby měl jen tolik peněz na produkci svých uměleckých knih a na cukrátka na Halloween party se synem. Rozhodně si troufám říci, že se nikdy nestane Tomem Cruisem. Dokonce už ani nemusí přijít žádný další film, žádné stresy a únava z propagačních turné. Mortensena to nechává chladným.

Jsem dnes poslední novinář, co s ním vede rozhovor a jakmile odejdu z jeho pokoje, natáhne si své křupanské boty, popadne svůj "All black" baťoh a vyrazí na pivo. "Měj se, Viggo," říkám mu. "Budu", směje se svým zjizveným úsměvem. "I kdyby padali všichni čerti!"