Jeden rok mezi španělštinou a angličtinou
Jeden rok mezi španělštinou a angličtinou.
Zdroj: Diarios Rumbo
Datum: 21.10.2005
Překlad: Foxy
Pozn.Foxy - zase jde o překlad původního článku ve španělštině, který byl zveřejněn v mexickém listu Diarios Rumbo a pak to někdo přeložil do angličtiny… něčemu v té angličtině jsem prostě vůbec nerozuměla, nedává to moc smysl a španělsky, ač jsem si to našla, mi to šlo ještě hůř… : Tak se omlouvám dopředu za zjevné nedostatky!
Hvězda filmu A History of Violence vypráví o své práci na nejambicióznějším filmu ve španělské kinematografii, o Alatristovi.
Právě v těchto dnech se v kinech uvádí film A History of Violence (česky Dějiny násilí), film Davida Cronenberga, kde září Viggo Mortensen, který v něm dokázal využít maximum toho, že umí zahrát milujícího člověka stejně jako násilníka, jak už to skvěle ukázal v Pánovi prstenů.
Za několik měsíců bude uveden ve Španělsku film Agustina Diaze Yanese Alatriste, nejambicióznější film španělské kinematografie, natočený podle novel spisovatele Artura Peréze-Reverta, ve kterém hraje Mortensen hlavního hrdinu, kapitána španělské imperiální armády v 17.století, který se stal žoldákem.
Jsme v hotelu Four Seasons v Los Angeles a tento originální mezinárodní herec nám ve španělštině povídá o svých dvou nových filmech. Sedí při tom v pohodlném křesle s opěrkami pro ruce, na sobě má tričko svého oblíbeného týmu San Lorenzo de Almaro, k tomu ladící ponožky a medailon a v ruce drží narychlo připravené maté.
Řekl byste, že toto je nejlepší rok ve vaší kariéře? Máte hlavní roli v americkém filmu a další ve filmu španělském…
Ve filmu ano, to bych mohl říct. Průběh natáčení A History of Violence s Davidem Cronenbergem byla jedna z nejlepších filmařských zkušeností, která mě mohla potkat. Alatrista jsem neviděl, viděl jsem jen nějaké sekvence, které vypadaly skutečně dobře. Ale zkušenosti s přípravou dvou projektů, z natáčení a z týmové práce s herci, kteří jsou skoro rodina, to jsou ty nejlepší zkušenosti, které jsem kdy měl. Schopnost dělat tyto dva projekty, jeden americký a druhý v jiném jazyce, o jiné kultuře, o jiném úhlu pohledu, to bylo potěšení a výzva.
Cronenberg je jedním z nejuznávanějších režisérů na světě….
Zvláštní věc je to, že Cronenberg obdržel ty nejlepší recenze mezi všemi režiséry, kteří pracují v angličtině a já nejsem překvapen, protože on je třída, umí to dělat a dělá to dobře. Nicméně nedostal žádnou cenu a neměl takový úspěch jako jiní režiséři, kteří nejsou tak dobří jako on a přece cenu dostali. Věřím, že je možné, aby něco dostal a myslím si, že si to zaslouží, s tímto filmem ji snad dostane. Nevím, jestli mu na tom záleží, ale jistě by byl rád. Pravda je, že si to zaslouží. Myslím, že tento film, přestože je velmi komplikovaný a zvláštní, jako všechny jeho filmy, je více srozumitelný a bude mít možná velký úspěch nejenom v Evropě, Argentině nebo Japonsku, ale také ve Spojených státech.
Ve které zemi je podle vás více násilí, v Argentině nebo ve Spojených státech?
V Argentině měli války o hranice, válku o El Chaco (takto se nazývá západní část Paraguaye-pozn.Foxy), vraždění Indiánů … cesta k vytvoření argentinského národa byla podobná jako cesta Američanů. Ale to samé můžeme říct i o Austrálii a po pravdě řečeno, téměř o každé zemi na světě. Ten film je hodně konkrétní, vypráví o americkém násilí, o tendenci navzájem se střílet nebo zabíjet lidi, místo toho, aby se řešily problémy mluvením, rozhovorem. Nicméně si nemyslím, že je to věcí výhradně Ameriky. Myslím, si, že je to univerzální téma, ale násilí je neodvratné. Existuje hluboko uvnitř lidského bytí, ačkoliv je také pravda, že jako rozumné bytosti máme šanci říct: "Ne, musí mě napadnout něco jiného, tohle není cesta k řešení mých problémů", ať už jde o jednotlivce, o lidi, o národy. Všechno tohle je ve filmu, ale myslím, že je to pro všechny výzva, stejně jako pro všechny národy.
Dva vrahové, kteří se vyskytují na začátku filmu vypadají, jako by přišli ze zpráv v latinskoamerických novinách.
To stejné je i ve Španělsku. Jsou lidé, kteří neočekávaně zabijí někoho jiného mačetou, vyvraždí svou rodinu, nevím proč, nemají k tomu důvod. Nebo existují lidé, kteří udělají něco hrozného a sousedé řeknou: "Nevím, byl to dobrý člověk, velmi milý, dal mi mléko,džem a další den zabil celou svou rodinu." Tohle není výhradně věcí Ameriky nebo Argentiny nebo Španělska.
Pracoval jsem taky v Maroku, v Egyptě, někteří mí přátelé jsou Arabi. Jde o vztahy mezi lidmi, třeba způsob, jakým zacházejí se svými ženami a dcerami je neuvěřitelný. Je to barbarské, hrubé, ale stále to ještě existuje. Japonci, kteří jsou tak inteligentní, pocházejí z prvotřídní , prastaré kultury, také týrají ženy, jako nejhorší lidé na světě. To je velmi zajímavé. Lidské bytosti jsou zvláštní, velmi inteligentní a někdy nesmírně hrozivé. Myslím, že tohle jsou věci, které Cronenberga zajímají, on je odborník v pozorování a ukazování těchto záležitostí.
Zpátky k Alatristovi. Jak dopadl váš starý Kastilec?
Bylo to těžké, ale měl jsem čas se na to připravit. Nejdřív jsem byl trochu nervózní, nechtěl jsem, aby mi říkali, že je to OK, nechtěl jsem, aby si to mysleli, dokud mě nepřijmou jako jednoho z nich. Vždycky cítím zodpovědnost za příběh, za to, aby byl správně vyprávěn, za to, abych v tom pomáhal režisérovi, ale aby to bylo tak, jak to chce on. Byl jsem jediný člověk, který nebyl Španěl, kromě jednoho italského herce, jehož postava byla ze Sicílie a on sám je Sicilan. Byl jsem jediný cizinec a hraji postavu, která je Španělům velmi drahá, která má mnoho příznivců. Domnívám se, že je to stejné, jako u příznivců Tolkiena. Ti jsou také velmi fixováni na myšlenky obsažené v Pánovi prstenů. Ale stejně jako jsem nečetl tyto knihy, tak jsem neměl kontakt s těmito lidmi. Příliš jsem se tím netrápil, dělal jsem svou práci a myslím, že se naštěstí většině lidí líbila.
To stejné bylo s Alatristem. Nemůžete to dělat pro ně (pro příznivce-pozn.Foxy), musíte to dělat tak, jak si myslíte, že to bylo, s pomocí režiséra a dalších lidí, dalších herců. Ale cítil jsem tlak dělat ten film dobře, správně mluvit, ctít místní kulturu.. Pro Španělsko je Alatriste velmi zajímavý projekt, má nejvyšší rozpočet v historii španělské kinematografie, podobně jako Pán prstenů. Předtím neměli na Novém Zélandu zkušeností s prácí na dobovém filmu a jaké to bylo skvělé!
Pro New Line bylo riskantní to natočit. Stejně tak pro Agustina Diaze Yanese. Filmy, které natočil předtím, jsou jiné než Alatriste, mají jiný rozpočet, meče, koně, každý detail. Alatriste je pro Španělsko totéž co byl Pán prstenů pro Nový Zéland. Ačkoliv měli vždycky dobré techniky, kteří pracovali v Hollywoodu a dalších místech a ve svých vlastních menších filmech ve Španělsku, nebyli schopni ukázat světu, že to můžou také dělat tady. Stejně jak to dokázali udělat na Novém Zélandu, v Americe, v Austrálii, v Evropě, my to tady můžeme natočit. Myslím, že Španělé budou velmi pyšní na to, co dokázali nafilmovat. Jako herec jsem chtěl pracovat se všemi těmi herci, s Ariadnou Gil, s Javierem Cámarou, se všemi těmi vynikajícími herci. Musel bych tam natočit 5 nebo 6 filmů, ale Diaz Yanes je dokázal přesvědčit a dát dohromady, protože měl dobrý příběh pro každého, kdo se podílel na tomto projektu.Myslím, že to, že jsem byl schopen pracovat s každým z nich ve stejnou dobu, byl pro mě neuvěřitelný dar.