Datum: 27.10.05
Zdroj: časopis VOGUE
Překlad: Jazi
S dvacetiminutovým zpožděním přibíhá David Cronenberg do hotelu Four Seasons v jeho rodišti Torontu. Má na sobě šedý oblek a světlé šedé vlasy sčesané dozadu. Ríká: "Ahoj! Jsem David." Odmítne ruku, kterou mu nabízím s vysvětlením, že je nachlazený a kvůli tomu nechce ruku podávat. Jeho partner v rozhovoru, dánsko-americký herec Viggo Mortensen se směje a vysvětluje novinářům: "Podat ruku? Jako kdyby to bylo jeho zvykem. Ale on vás všechny neuvítá tak, jako okamžitě mě, francouzákem." "Nesmysl, to byl kanadský polibek" odpovídá David, "takhle se tady vítáme, to je jako třít si navzájem nosy." Nejsou spolu ani minutu a už si ze sebe dělají srandu.
Poznali se až během natáčení Historie násilí, ale vypadají jako kamarádi, kteří se navzájem dokonale znají - Cronenberg, se svou úsečnou jízlivostí a Mortensen, téměř introvertní pohodář
- jako kdyby se znali odjakživa.
Mortensen odkládá svou bundu. Jeho protivník upře rozhorlený pohled na jeho červené sportovní triko.
DC: V tomhle městě nemůžeš nosit klubové triko Montreal Canadians!
VM: Jenom proto, že váš tým je Toronto Maple Leafs?
DC: Budeš mít určitě trable, bobečku. Fandit Montrealu se tady v Torontu bere jako provokace na nejvyšší úrovni.
VM: To je věc vkusu, tak říkajíc. A je dobrej vkus a nevkus.
DC: Fajn, nemáš vkus.
VM: Já jen, že začíná sezona, proto jsem si vzal to triko (pro focení se podřídil reportérovi a oblékl si, co chtěl VOGUE).
DC: Uvědomuješ si, že tohle nebude jenom takový rozhovor s otázkami a odpověďmi, ale konverzace mezi námi?
VM: Jo ták, tak to s tebou musím hovořit?
DC: (s letmým pohledem na novináře VOGUE) Vidíte to? To jsem si docela dlouho myslel, že Viggo a já jsme na stejné vlnové délce. Do té doby, než jsem si přečetl jeho výpověď, že jsem ho šokoval a že jsem groteskní typ.
VM: Ne ty, tvůj dům! Podivné groteskní muzeum napěchované raritami. Nikdy nezapomenu, jak jsi mi věnoval podepsaný řezák (zub) Guy Lafleura (Vyrazil si ho při zápase jeho oblíbeného týmu, červených).
DC: Mám toho víc: Snadno jsem tě mohl minout a nevybrat si tě pro svůj nový film.
VM: A vybral sis mě pro mé dánské kořeny a vášeň pro své družstvo.
DC: Tak nějak od mého studia v Kodani mám přesnou představu o dánské mentalitě. Takže bylo velmi snadné tě poplést.
VM: Kdo byl popletený? Ty jsi permanentně podrážděně zíral na moje uši, protože sis myslel, že bych měl mít špičaté elfské uši …
DC: Jak mohu vědět, jak vlastně ve skutečnosti vypadáš? Mohlo být, že Aragorn z LOTRa měl své fanoušky, ale nikdo nemůže mít sebemenší tušení, že jsi to byl ty. Ty jsi prakticky neexistoval, nikdo tě neznal, dokud jsem tě nevytáhnul z kanálu.
VM: No, ale když jsem byl nakonec tak děsně nadšený, tak jsi neměl to srdce mě odmítnout.
DC: My, jako Kanaďani, jsme právě strašně zdvořilí. A jsme zrovna tak dobrosrdeční. Proto teď k nám přichází spousta amerických uprchlíků. Bylo to během války ve Vietnamu a také válka v Iráku je pohroma.
VM: Až jsem se musel rozhodnout a obžalovat celou US administrativu. Pamatuji si přesně řeč Bushe právě po 11. září, ve které říkal "Jednu část historie napsali jiní, zbytek napíšeme my." Jak to může říct …
DC: ….to je formulace každé diktatury.
VM: Jo. Je neuvěřitelné, že proti Clintonovi podnikli nákladný proces k jeho odstranění jenom proto,že lhal o kouření v práci. A teď se něco takového nestane ani náhodou. Problém je v tom, že Bush sám věří té své pohádce. A blaží ho ta pozornost a plácání po ramenou.
DC: Myslí si, že je super. ("hot" - má tolik významů, že si myslím, že tohle vyhovuje)
VM: On je zbožný kluk, který ale může všechno.
DC: Právě teď znovu vím, proč bych nechtěl, abys zmizel z mého života, i když film už je hotový!
VM: S dobrými pracovními podmínkami jsem měl zkušenost i před tím, ale skutečná přátelství jsou v tomto oboru zřídka.
DC: Věřím, že je prospěšné, že my oba nebereme vše tak vážně. Řekl jsem ti, že se mi dostalo v poslední době důležitosti skutečné rockové hvězdy?
VM: Tak hodně diskutovaných 15ti minut slávy?
DC: V Benátkách, v hotelu, kde jsem byl ubytován, byly dvě dívky, které se při čekání na obsluhu a jídlo bavily na téma: "Spider Davida Cronenberga je nejlepší film vůbec." A když jsem k nim přicházel, křičely: "Madonna, Madonna!"
VM: (směje se) To se tě spletly?
DC: Ovšem, že ne! Italská mládež teď volá Matku Boží, když mě vidí - to je stejné, jako když dřív u filmů s Beatles holky omdlívaly. To je skvělý. Dal jsem jim svůj autogram a ony mě řekly, že samy dělají film a Spider je inspiroval.
VM: Páni! Inspirace je velmi důležitá, ale také reakce ostatních směrem k tvé tvorbě. Exene mě dodává důvěru k přednesu svých básní na veřejnosti. Pro mě byl tenhle nápad zpočátku naprosto děsivý. Tam stojíš tváří v tvář veřejnosti. Bez ohledu, zda to je fotografie, obrazy, filmy nebo básně, je to cenné tím, že když ukážeš lidem svou práci, v tu chvíli se pokaždé o sobě něco dovíš.
DC: Ty ses bál recitovat?
VM: To víš,že jo. Ale vždy po takové události jsem věděl, že se mi v jedné básni podařilo zvolit tři, čtyři slova, překypující, požehnaná slova. Ne, že by jeden z posluchačů křičel:"Hej! Bacha na lajnu (aut ve fotbale)!" Ale během přednášení jsem přesně poznal,kdy se té lajny těsně dotýkám.Co já obdivuji na tvé práci je, že ty tvoje filmy jsou tak různé, ačkoli je děláš takřka se stejným týmem. Přinášíte stále něco nového a nespokojíte se jen s tím, že děláte dalšího "Cronenberga".
DC: Který by taky byl pěkně nudný.
VM: Ale skoro všechno bylo dobré pro polemiku. O čem se diskutovalo víc, o Dead Ringers nebo o Crash?
DC: Určitě o Crash.
VM: Na co se kritika soustředila? Na sex? Pornografii? Nebezpečí v dopravě?
DC: Ted Turner, který zablokoval uvedení filmu v USA, varoval, že přímo vybízím mladistvé k demolování aut a k sexu v autech.
VM: Bojím se, že když budou chtít, stejně to udělají.
DC: Mladí lidé souloží v automobilu od té doby, co jsou automobily. Celá generace Američanů byla zplozená na zadním sedadle Fordu padesátky. Turner se vyhnul skutečnému důvodu.
VM: Ten je?
DC: Příběh mu byl intimně blízký.Turner byl jednou na veslařských závodech se svou pozdější manželkou,jenž byla v jiném stavu. Když si toho všiml, že byl takhle laxní,rozmlátil jí loď a ona nemohla závodit. Byla pěkně rozzuřená.Jeho averze proti Crash je podle mého mínění proto, že mu to připomíná jeho samotného.
VM: Překvapuje tě, jak jsou tvé filmy vykládány?
DC: Vždycky. Myslím si, že je to dobře. V jistém smyslu je to jako s dětmi. Jaký jsi byl otec, se přesvědčíš ve chvíli, kdy zpovzdálí sleduješ, jak se tvůj syn nebo dcera stýká s cizími lidmi a kdy zkonstatuješ " Bože můj, to moje dítě je nezávislá lidská bytost", bytost, která udržuje své vztahy bez ohledu na tebe. Stejně tak můj film má své vztahy s lidmi, ale já už s tím nemám nic společného.
VM: Mám za to, že se moje postava vyvíjí vlastní dynamikou, a že má svůj vlastní vztah k veřejnosti. Všímám si třeba v rozhovorech, že se očekává vztah mezi postavou a mnou. Je to docela znepokojivé, když si někdo myslí, že tě zná, jenom proto, že tě viděl na obrazovce. S misionářským zápalem potom hodlá oznámit mé zaručené chování, o kterém já sám nemám ani ponětí, ale je to " úplně samozřejmé".
DC: Jsem přesvědčený , že váš Aragorn existuje nezávisle na tobě. Jsou lidé, kteří tvrdí, že jsou Viggo-fanoušky, ale ve skutečnosti jsou fanoušky Aragorna. Zamilují se do té postavy a ztotožní se s ní, protože ta představa má pro ně důležité pozadí. Možná lidé, o kterých jsi si myslel, že jsou tvými fanoušky, tě v našem filmu nebudou moct vystát.
VM: Máš pravdu. Zvlášt, protože tam zabíjím víc jak desetkrát - něco takového by Aragorn nikdy neudělal.
DC: Pokud vím, byl to tvůj syn, kdo ti tu roli doporučil, protože Tolkienovy knihy znal a také tam během natáčení byl. A já se s ním ještě nesetkal. Nebo máš strach, že bych na něj mohl mít špatný vliv?
VM: Přesně. Když o tom přemýšlím, tak tohle je opravdu první film, u jehož natáčení Henry nebyl, dokonce ani na chvilku. V některých mých dalších filmech se dokonce někde v pozadí mihnul.
DC: Já jsem velice moc pro protekci. To je opravdu bezva, když se kompletní rodina účastní projektu. Má manželka, sestra, náš prcek, i když to může být namáhavé. Martin Scorsese mi jednou vyprávěl, jak během natáčení svého filmu ležel v posteli se svou manželkou, která dělala produkci. Najednou se otočil a zeptat se jí: "Proč nemůžu mít zítra jeřáb? Je to nutný," a ona odpověděla: Promiň Marty, nemůžeme si ho dovolit. A kromě toho, ty opravdu nemáš nouzi o jeřáb." Takhle se ti práce dostane až do ložnice.
VM: Pro mě je důležité, že Henry viděl, že to, co dělám, je skutečná práce, i když to může být neobvyklé porovnávat.
DC: Jo, to víš, když chceš odhalit tajemství práce, stačí, abys vzal děti na natáčení. Po deseti minutách chtějí pryč. Všechno je pomalé a nudné.
VM: Ale on nakonec pochopil, že takhle pracuju pro naši existenci a ne zrovna v největších rolích. Že je to způsob: ráno vstát, pracovat - a občas ta práce dobrá není a na konci dne stejně nikdy nevíš, jestli to, co jsi udělal, bylo to pravé.
DC: Jo. Ne, že si myslí, táta a ti ostatní dělají něco tajemného, ale že to je skutečná práce.
VM: Proto jsem taky vzal Henryho, když byl malý, do hudebního studia. Skoro se mi nechce věřit, že tenhle rok končí střední školu.
DC: Neboj se, že by tě chtěl rychle opustit. Děti s tebou zůstávají jako žvýkačka pod tvou botou: Myslíš si, že konečně jsou pryč a ony se zase táhnou zpátky.
VM: Tys je z Cannes permanentně volal!
DC: Jen abych řekl Carolyn, že se ještě nevracím. Mimochodem, mám tajný plán, že tě zatáhnu do rodiny.
VM: Když se dívám na vás dva po třiceti letech, máte spolu nádherný vztah.
DC: Pracujeme na něm. Laskavost pomáhá, něžnost, soucit - a humor. A myslím si, že i trocha štěstí. Je to také mé druhé manželství.
VM: Vykreslil jsi ve svém filmu moc báječný pár.
DC: No jasně! Dopředu jsem nikdy nezamýšlel, že Carolyn a já vám budeme muset ukazovat vaše sexuální scény, jenomže Maria Bello a ty jste jednoduše nechápali režiséra. Ale protože doma máme často sex v schodišti, byli jsme naštěstí velmi dobře připravení ukázat vám, jak se to dělá.
.