Uvědomoval jsem si, že oživení minulosti v současnosti by bylo prostě fantastické, ale zároveň neuvěřitelně těžké. Jediná věc, která nad složitostí stále vítězila byl…Nový Zéland, země a lidé, kteří zde žijí. Nikdy nemohlo být ani v náznaku pochyb, že by měl film vzniknout jinde. Variabilnost krajiny s nádhernými přírodními scenériemi spolu s talentem obyvatel a jejich pracovitostí byly jedinou cestou k realizaci tohoto snu.
Po třech letech intenzivních příprav a plánů, 11. října 1999, jsem se já a 2500 členů štábu vydali na společnou filmovou cestu. Přáli jsme si, aby Středozem ožila nejen v našich srdcích, ale i v očích diváků. A byla to krásná cesta. Možnost oživit Tolkienův bohatý svět a ještě další, méně viditelné detaily objevit. Znovu jsem otevřel svou milovanou knihu a četl příběh Pána prstenů jako by to bylo poprvé, s jediným rozdílem, teď jsem si k příběhu představoval konkrétní místa. Waikato, krajina farem a zelených pastvin, se stane Hobitínem-a bylo to jako přenést část starobylé Anglie. Cítil jsem, že Hobitín není „jen“ místem v Kraji, ale že je to nejvřelejší kus země, jaký si dokážete k pohodlnému a spokojenému životu představit.
Žili jsem rok před začátkem natáčení na místě, zorali jsme, zasadili kukuřici, trávu, květiny, zeleninu v malých zahrádkách, stříhali jsme živé ploty, sekali trávu, sklízeli úrodu. Stvořili jsme neuvěřitelně reálné místo, které v ničím nepřipomínalo filmový plac. Kdykoli jsem se podíval na kulatá zelená vchodová vrata do Dna pytle, cítil jsem, že za nimi musím najít Bilba jak sepisuje své paměti.
Whakapapa Ski Filed´s se strmými skalními stěnami byl naprostý protiklad zeleni a přívětivost Hobitína. Krajina NZ má i tak nehostinná místa, která se ihned stala místem pro natáčení Mordoru.
Tolkienův svět tohle všechno, co naleznete na NZ, popisuje. Skrytá údolů, neúrodné planiny, odlehlé vysoké hory, šťavnatě zelená údolí-a my všechny místa našli tak, jak si je Tolkien představoval. Některé z míst byly přístupné jen helikoptérou a dostat sem všechen potřebný štáb nebylo jednoduché. Po uvážení jsem se ale rozhodl použít vše v reálu, nenahrazovat krajinu počítačově. A myslím, že drsnost krajiny, či naopak její líbeznost, měla v hercích nejlepší odezvu-nehráli cestu Středozemí, cestovali Středozemí. Natáčení bylo velmi náročné, čelili jsme nebezpečí-jak s počasím, tak prací v opravdu extrémně nebezpečných lokalitách-Mount Ruapehu, Mavora Lake, Kaitoke Regional Park, Mt.Cook a Mt. Olympus. Ideální prostředí pro příběh, ale mnohá místa jsou nepřístupná pro přírodní nebezpečí.
Stanuli jsem na více než 100 místech a pohlíželi jsme na krajinu, která ožívala v hereckých výkonech představitelů Tolkienových hrdinů. Dělo se to po několik let za sebou, přímo před mýma očima a byla to úchvatná a dechberoucí podívaná. Pro mne, jakožto režiséra, scénáristu a producenta jedna z nejkrásnějších zkušeností, co jsem kdy v životě zažil. Práce na stavbách světa Středozemě, včetně problémů, se stala něčím tak těžkým a zároveň strhujícím, jak jsem si při té cestě před dvaceti lety nemohl vůbec představit.
Většina štábu nikdy předtím na ničem podobném nepracovala. Jejich těžká práce a nadšení v kombinaci s fantastickými místy natáčení a s novátorskými postupy při počítačové grafice, to vše dohromady dalo velmi speciální ráz práci na tomto filmu a nám všem unikátní pocit, že vzniká film, který je tak nepodobný Hollywoodským trhákům jaké jsme vídávali v kinech.
S pomocí fandů Pána prstenů, pro které také film vznikal, si můžete pročíst tuto knihu tak, jako byste na natáčení byli, jako byste byli členi štábu. Vejděte do magického a spletitého světa Středozemě, který štáb filmu Pán prstenů oživil tak, aby bylo možné dobrodružství prožít v reálu.
Jediné na co bych si postěžoval je, že tato kniha neexistovala, když jsem začali natáčet - a tím pádem jsme museli to obrovské množství lokalit teprve hledat!“