Viggo články 2006 - Viggo vs. VW

Viggo-Works mluví s Viggem

Datum: 03.04.2007
Překlad: Quidko
Na osvětlení situace: Na Viggo-Works existují lidé s přímým spojením na Viggovu agentku.
Vybrali osm „nejsofistikovanějších“ dotazů ze sekce: „Co by jste se chtěli Vigga zeptat“ a zaslali je jeho agentce.
Trvalo to a je vidět, že odpovědi byli psány ve spěchu (kupříkladu vůbec se nepáral s velkými písmeny), místy spíš připomínaly poznámky z nějaké rešerše.
Jelikož Viggo-Works sice považují tenhle rozhovor za své vlastnictví, ale souhlasí s jeho publikováním na jakékoliv fanouškovské stránce pokud bude uveden původní zdroj (jak bylo uděláno již v záhlaví) bez nároku na jakoukoliv odměnu, níže si můžete přečíst co nejvěrnější překlad původního rozhovoru (jestli je možné tenhle materiál tak označit).

Styl tvých básní se výrazně mění od minimalistického projevu v strohých verších až po prozaická dílka v tvých posledních knížkách. Co tě ovlivňuje při výběru struktury a prezentace?

ne jistý. Stromy, pochybnost, ptáci, knihy, déšť. Cítil se příjemně píšíce v próze v posledním období. Neměl tolik času jako jsem měl před několika lety na reorganizaci a úpravu básní jinak než do odstavců. Přesto se to zdá v současnosti správné. Čisté, úsporné. Jsem akorát puntičkářský ve výběru slov a struktuře, ale víc důvěřuji vystavěnému rytmu slovních obrazů, útržkům prózy – neusiluji o specifikaci jakéhokoliv druhu čtené básně. Stále ale sám sebe sekýruji kvůli více neukončeným pracím, než obvykle,a nejistotě, co jsem v posledních letech vlastně dokázal dokončit a dovést do publikované podoby. Pohyb vpřed. Jsem vděčný , že jsem byl schopný objevit své pocity přes psaní, když jsem měl čas na zkoumání – a že jsem se pokusil rozumět pocitům jiných lidí. Budu psát víc souvisle jednou, až si najdu čas na souvislejší soustředění se na denní bázi, jako opositum k sporadickému čmárání, zachyceno-jak-se-zachytit-dá a následné úpravy výsledných fragmentů.

Když dáváš dohromady knížku nebo výstavu svých vlastních prací, kde začneš? Co vede tvá rozhodnutí co zapojit a co vynechat?

Když maluji, tak maluji. Když fotografuji, tak fotografuji. Zřídka dělám záměrné kompozice, abych naplnil nějaký koncept, v míře, ve které se v sérii obrázků dá o něm mluvit. Byly doby, kdy jsem to dělal, fotografoval jsem ze hřbetu koně například – z perspektivy jezdce nebo koně. Nebo dlouhé expozice na jistých místech nebo ve specifické krajině (míněno prostředí, ne stát). Často si volím jistý druh filmu nebo fotoaparátu, vím už, že ta volba obvykle ovlivní původní expozici, s kterou pak musím pracovat, ale pak jen čekám a pozoruji a koukám, co se bude dít. Fotil jsem velice málo digitálně, ale nemám nic proti tomu, zkusit to víc. Mám rád ten ztrácející se vzhled zrna, signalizačních světel, nehod, které mě učí pozorněji sledovat, co plyne kolem nás.

V mnoha interview jsi řekl, že studuješ svou postavu až k jejímu zrození, k jejím počátkům. Proč je to pro tebe jako herce důležité?

Umožňuje mi cítit se pohodlně. Dovoluje mi to ponořit se do toho s parťáky herci, členy štábu, čekat co den přinese. Pomáhá mi to reagovat v intencích mé postavy, jak je to potřebné, bez zbytečného pocitu vnitřní nejistoty.

Když vypracováváš zázemí a historii své postavy, nakolik je pro tebe důležitá autonomie nebo kontrola nad fyzickým vzhledem tvé postavy?

Jsem vždycky otevřený vůči režisérovi, kameramanovi, osvětlovači, kostymérovi, šéfovi výpravy, výrobcům paruk, masek atd. – a těším se pokecu ve stylu dávám-přijímám s každým – zejména v přípravě a na začátku natáčení. Nejlepší filmaři vždycky uvítají hercův přínos, zjistil jsem, ale pokud nejsme příliš vtíraví nebo ctižádostiví, výroba filmů je, v ideálním případě, týmový sport, když to má fungovat správně.

Když pomineme LOTR, říká se, že si rád dáváš na čas, než přijmeš nějakou roli. Mohl bys nám přiblížit rozhodovací proces kterým procházíš?

S největší pravděpodobností ne. Očividně mám rád dobře napsané scénáře a doufám, že se mi dostanou do cesty. Musím mít štěstí. Naučil jsem se, že trochu nejistoty a obavy z neznámého je dobrým indikátorem, že by tam mohlo být něco, co by stálo zato, se naučit. Herci nemají tak velké slovo, jak si někteří lidé myslí. Musíme mít štěstí, abychom potkali dobrou postavu a dobře přispěli v každém záběru. Nakonec, můžete přijmout nebo odmítnout jen tu roli, která vám byla nabídnuta.

Když se chytáš udělat obrázek/fotografii, myslíš na kompozici nebo perspektivu… nebo jsi ten typ střílející od boku a čekáš co z toho vyleze?

Obojí. Někdy mám specifický cíl ve smyslu předmětu a přístupu, ale rád nechávám otevřené možnosti a přizpůsobuji se podmínkám – světlo, vybavení, počasí, osobnosti a pod…

S rozvojem technologie digitálních SLR, nepřemýšlel jsi nad používáním digitálu? Proč nebo proč ne?

Něco jsem už zkusil a nejspíš udělám víc.

Viggo, jsi známý jako trvalý a ostrý kritik politiky a motivů Bushovy administrativy, a příležitostně jsi stejně slyšet vyzývat demokraty tvrdě oponovat autokracii Bush/Cheney. Co vidíš jako největší výzvy pro americké voliče teď a v nadcházejících prezidentských volbách 2008? Jaký typ kandidáta by dle tvého mínění byl nejlepší volbou pro změnu směřování národa jako další Prezident? Máš už vybraného konkrétního kandidáta (ze stále rostoucího pole) kterého bys podpořil?

Ptát se otázky a přiznávat chyby, dělat skutečné pokroky v nahrazování chorých nebo neinformovaných pozic/postojů, to jsou hodnotné kvality pro kandidáty, když přistoupíme k volbám 2008. U.S. je, nicméně míň a míň středem světa. Opravdu se musíme naučit sdílet planetu čestně, postavit zachování životního prostředí a správné rozeznávání prosperity dalších generací do popředí našeho myšlení. Zatím jsem si nevybral žádného kandidáta.