Pokrevní / Krvaví Bratři

Všestranný Viggo

Zdroj: fantasyplanet.cz
Datum: 30.říjen 2007
Překlad: Jarek

TORONTO - Viggo Mortensen ve filmu možná budí dojem hrůzu nahánějícího nabušence, ale ve skutečnosti je šlachovitější, než byste čekali, a mnohem, mnohem tišší. Tento vážný, zahloubaný herec, původem z Manhattanu (vyrůstal v New Yorku a Jižní Americe a jeho otec je Dán, takže má všestranné jazykové základy), je také známým fotografem, básníkem, malířem a vydavatelem. Pokud by tohle všechno ještě bylo na jednoho člověka snad málo, je taky ještě klavírista, jehož nové album se jmenuje „Čas čeká na všechny.“

Ve „Východních příslibech“ (EP) se Mortensen znovu spojil s režisérem Davidem Cronenbergem („Dějiny násilí“) a vznikl další inteligentní thriller, tentokrát zasazený přímo do srdce ruských gangů v Londýně.

„Nevím, jaké by to bylo jenom točit filmy, protože dělám taky jiné věci,“ uvedl zahloubaný Mortensen na otázku, jestli své role tvrdých hochů vyvažuje poezií a literární kritikou. „Pochopitelně jako herec a fotograf chápu a oceňuju smysl dobrého nasvícení, a myslím si, že (kameraman) Peter Suschitzky, vzhledem k tomu, co udělal v „Dějinách násilí“ a v mnoha dalších Davidových filmech, z větší části nevtíravě, protože je to tak rafinované a dobré, je současně skvělý fotograf.
Takže pochopení toho všeho i toho, jak můžu pomoci režisérovi a kameramanovi, pokud jde o odehrání scény a znalosti objektivu z technického hlediska, pravděpodobně pomáhá, ale v okamžiku, kdy tu scénu točíte, na nic z toho nemyslíte.
Chci říct, že pravděpodobně dokážu vnímat, co dělají fotografové a čeho se snaží dosáhnout režisér, pokud jde o vyprávění příběhu – a prostě považuju za svou povinnost věnovat pozornost všemu, co se děje na place.“

A je to právě tato pozornost k detailům – naučil se trochu rusky, aby mohl ruštinou občas okořenit řeč své postavy – kterou je prodchnuto všechno, co Mortensen dělá.

„Jedním z důvodů, proč si cením a vážím Davida Cronenberga jako umělce, i jako člověka, je to, že věnuje po celou dobu natáčení pozornost skutečně všemu. Podle mě není náhoda, že v jeho filmech herci vždy podávají zajímavé výkony, protože věnuje pozornost tomu, co dělají, a najde způsob, jak jim dopřát pocit pohodlí, zvlášť když musejí hrát emocionálně nebo psychicky těžko snesitelné role.

Hledá způsob, jak to silně zlidštit,“ dodal Mortensen, „a to je moudré, protože dostane z lidí víc, než jiní režiséři.“

Také mnohem víc požaduje, jak je vidět z násilné sexuální scény v „Dějinách násilí“ a Mortensenovy nahé bojové scény v parní lázni ve „Východních příslibech“.

„Ale vždy vás požádá slušně,“ upřesňuje Mortensen se smíchem, „což je podle mě taky důležité. A vy věříte, že to myslí upřímně.“

Mortensen si také váží Cronenbergovy touhy vytvářet komplikované postavy, jakou je jeho mafiánský řidič Nikolaj.

„Ve skutečném životě je každý člověk komplikovaný a není možné nikoho úplně poznat,“ vysvětluje Mortensen. „A lidi vlastně ani sami o sobě nevědí nic jistě. A díky tomu je David tak skvělý. Předkládá spoustu otázek, a když se na nějaký film podíváte znovu, naleznete v něm těch otázek ještě víc. Ale přitom vám ve skutečnosti nedává žádné odpovědi. Jeho tvorba je dokonalá po stránce umělecké a je nezvykle ohleduplná k divákům. Je taky dost odvážná a právě to je jedním z důvodů, proč se jí nedostává tak dobrého přijetí, po stránce kritiky, na jaké by měla právo.“

Cronenbergovy filmy jsou svým způsobem podobné velkému množství tetování, které zdobí Mortensenovo tělo ve „Východních příslibech“. Ve filmu jsou vedlejším produktem pobytu jeho postavy v ruském vězení, ale představují také příběh vypravovaný prostřednictvím symbolů, které mají různý smysl podle toho, kde se tyto symboly nalézají.

Mortensen vysvětlil, že ta působivá řádka tetování nebyla namalovaná maskérskými barvami, ale šlo o „obtisky, které mi nanesli a které dost dlouho vydržely na kůži,“ uvedl. „Stačilo je jen trošku obnovit.“

Jenže tohle tetování přivodilo Mortensenovi i horké chvilky.

„V posledních několika letech se v Londýně usadila spousta ruských boháčů,“ vypráví. „Někteří z nich získali peníze možná trošku nekalejší cestou, ale většinou jde o lidi, kteří si vydělali spoustu peněz a investovali je do nákupu drahých realit v Londýně.

Jenže od otrávení (Alexandra) Litviněnka, k čemuž došlo právě v době natáčení, začali lidé někdy až přehnaně reagovat na přítomnost těchto nových ruských přistěhovalců. A tetování, které jsem měl na sobě, je tak jasně ruské, vztahovalo se ke konkrétním ruským vězením a konkrétní trestné činnosti, že se mi párkrát stalo při návštěvě hospody nebo restaurace, že to Rusy, kteří tam byli, natolik zneklidnilo, že jsem si uvědomil, že to není právě dobrý nápad, a raději jsem si je smyl.
Ale pochopil jsem z celé té situace, že jsme to vzali za správný konec.“