Viggo Mortensen o Dennisi Kucinichi

Zdroj: UnionLeader.com
Datum: 7. ledna 2008
Autor: Andrew Cline
Překlad: Viggi

Měl jsem to potěšení strávit včera večer nějakou dobu nenahrávacího času s Dennisem Kucinichem, jeho ženou Elizabeth Kucinichovou a jejich přítelem, hercem Viggo Mortensenem. Bylo to zajímavé z mnoha důvodů, ale protože nebyla konverzace nahrávaná, nemohu ji poslat celou. Tak alespoň několik postřehů: Za prvé, ačkoliv měl tento stůl zajisté status největších celebrit v místnosti, ostatní stoly měly mnohem více nároků a důležitosti. Tento stůl neměl žádnou. Za druhé, i přes přítomnost jednoho z největších hollywoodských fešáků za posledních pár let to byl Kucinich, ke komu se nejčastěji chodilo, kdo přijímal komplimenty a kdo byl žádán o autogramy. Vlastně jen jedna osoba požádala Mortensena o společnou fotografii, zatímco neustálý proud lidí přicházel ke Kucinichovi, aby si s ním potřásl rukou nebo dostal podpis. Jenom v New Hampshiru.

Byl jsem zvědavý, co Mortensena motivovalo přijet do New Hampshiru a postavit se za Kuciniche., který má ostatně v plánu mnoho stanovišť za krátký čas. Jak si Mortensen myslí, že by mohl pomoci, a stojí mu to zato v tomto omezeném čase (právě pracuje na dalším projektu) ? Byl ochotný, a souhlasil s krátkým nahrávaným interview, aby vysvětlil lidem z New Hampshiru svůj postoj ke Kucinichovi. Posílám ho nesestříhaný, kromě tu a tam nějaké výpustky pro lepší jasnost.

Mortensen:

Byl jsem a jsem, pokud to chcete brát takhle, příznivcem a podporovatelem jeho postojů a jeho jako osobnosti, víte, té odvahy, kterou projevil. Znám trochu jeho minulost, v souvislosti s tím, když byl takzvaným „chlapeckým starostou Clevelandu“ a jakou palbu kritiky obdržel za to, že se postavil jménem lidí za jistou společnost, v souvislosti s jeho veřejnými službami a tak dále.

Sklidil za to spoustu kritiky, právě tak jako o několik let později v roli kongresmena za to, že se postavil proti navrhovanému a blížícímu se vpádu do Iráku a dalších oblastí.

Vždycky měl odvahu bez ohledu na důsledky. Byl hanobený v Clevelandu za to co udělal. A o několik let později si lidé uvědomili: „Vždyť on nám vlastně ve skutečnosti pomohl. Bylo dobře, že se za to postavil.“ A nakonec to byl částečný důvod, proč byl poslán do Kongresu a byl tam několik let.

Není to tak, že by z ničeho nic, jako se to děje často, náhle prostě vystoupáte do národního povědomí a jste kongresmenem. Lobisté, tlaky a určité zájmy náhle způsobí, jako by politici vyrostli jako z vody. On to tak nikdy nedělal. V tomto smyslu je jedinečný.

Můžete s ním souhlasit nebo nesouhlasit. A já si myslím, že jedním z důvodů, proč ho vzali do FOX TV k Billu O’Reillymu a Hannity a Colmesovi, byl, že oni si váží, i když s ním nesouhlasí – většina z nich , pokud ne všichni – oni si váží jeho kuráže, jeho otevřenosti a jasnosti a důslednosti s jakou vysvětluje své myšlenky.

On nikoho nevodí za nos. Napůl jsem žertoval, když jsem mu včera řekl: „Nechtějí tě tam pustit. Nechtějí tě v demokratických debatách. Tak běž do republikánské. To by bylo skvělé. Byla by to skutečně legrace .Zdá se, že tady mají z nějakého důvodu více židlí. A lidé řeknou, víte, on není zrovna nejvyšší člověk na světě, tak nezabere ani moc místa.“ Jsem si jistý, že by mu nevadilo stát, kdyby tam nebylo dost židlí.

V každém případě, se nebojí. V republikánské debatě si vedl znamenitě. Byl na FOXu. Je jediným demokratickým kandidátem, který bude dokonce na FOXu. On je pro komunikaci. Je pro dialog. Právě tím jak mluví o tom, co by udělal v zahraniční politice, získal by si každého ve světě.

Vztahy, které máme v životě, myslím, ať je to vztah mezi manželem a manželkou, bratrem a sestrou, otcem a dítětem, mezi sourozenci, jakékoliv, ty vztahy, které trvají nejdéle, které pro nás znamenají nejvíce, které si pamatujeme s největší láskou, jsou vztahy které máme s lidmi, kteří jsou k nám upřímní – dokonce a obzvláště i když je to informace, s kterou nesouhlasíme, nelíbí se nám to nebo je pro nás bolestné o ní poslouchat, nebo nás to zneklidňuje. Můžete se s těmito lidmi hádat. Můžete s nimi diskutovat. Ale ceníte si na tom toho, víte, když jste osobně nebo emocionálně ve skutečné kaši a přemýšlíte: „S kým si o tom mohu promluvit?“, tohle je ta osoba, které zavoláte. A je to ten, koho si budete pamatovat do konce života.

Stejné je to se státem unie, víte, s národem a státem naší unie, který bude blíže k dokonalosti a stane se lepším a obnoví se jenom skrze poctivost, skrz upřímnou komunikaci.

Politici, nezáleží na tom, s kým mluví, kteří nikoho nevodí za nos a mluví pravdu tak jak ji znají, kteří se sami informují a naslouchají vám a kteří vám dávají své postoje najevo upřímně ať sedí v rádiu v Mississippi, v Los Angeles nebo v New Hampshiru, víte, nemění svůj přístup, svůj tón, svůj důraz, snaží se vycházet více domácky, lidštěji nebo konzervativněji, srdečněji nebo zdvořileji atd. Já na nikoho neukazuji, jen říkám, že je to všeobecná věc, kterou vidíte u obou stran, je to nutnost.

Tohle jsou lidé, kterých si ceníš. Mluvili jsme o tom včera, lidé k němu přicházejí na ulici. Lidé z New Hampshiru, z Massachusetts a já jsem viděl několik lidí, kteří říkali: „Já jsem přijel až z Texasu“ z Kalifornie, přicházeli k němu a brali ho za ramena a, víte, „Mohu si s vámi potřást rukou…vy jste ten nejpozornější, nejlépe hovořící kandidát, byl by sen, kdybyste byl presidentem, víte, byl byste skvělý.“

Viděl jsem to několikrát. A pak, naneštěstí, spousta z nich – polovina nebo více – nosí odznaky Obamy, Hillary a tak dále, Edwardse, Ron Paula. Jsou lidé – Ronpaulovci, kteří za ním chodí a cení si ho. Protože Ron Paul je sice na opačné straně, zvláště v domácí politice, ale v zahraniční politice se od sebe tolik neliší. A Ron Paul je stejně jako Kucinich velmi odvážný a oba říkají, co si myslí a oba byli vyloučeni z národních debat. A myslím si, že v obou případech, kdyby dostali zlomek času, a další kandidáti se dostali do národního povědomí – v rádiu, v televizi, v tisku, v médiích, v New York Times, cokoliv, tak by sfoukli tyhle ostatní chlapíky, co vyrostli z vody zase na zem, obzvláště v Kucinichově případě.

Sledoval jste ty debaty?

Jo, právě kvůli tomu jsem tak přispěchal sem. Teď zrovna na něčem pracuji, ale naskočil jsem na noční let, když jsem se dozvěděl, že ho vyloučili z debaty na ABC – opět. V zásadě ho cenzorují. A můj pocit je ten, že tohle jsou veřejné radiové vlny, o kterých se bavíme. Bavíme se o lidech schopných se informovat celonárodně i místně o tom, kdo co zastává. Bavíme se o svobodném toku informací včetně vysílání i nesouhlasných názorů. Takhle by to mělo v téhle zemi být. A když se to neděje a on se nemůže vyjádřit a lidé si nemohou vytvořit dobrý úsudek, tak si myslím, že je to nefér. A tak jsem se rozhodl, že sem přijedu, a pokud můžu a doufám že pozitivně nikoliv negativně, víte, on je to herec a vůbec, co tak asi ví? Víte, že máme ve zvyku tohle říkat, i když se předpokládá že naše vláda má být z lidí, s lidmi a pro lidi, tak když nejste ve vládě, pokud jste instalatér, učitel, herec nebo novinář, zmlkněte a nechte vládnout ty, kdo jsou ve vládě.

To jsou mouchy ve tváři země, jaká prostě je. Posíláme tyhle lidi tam, do úřadu. Když se nám nelíbí můžeme si stěžovat. Když se nám skutečně nelíbí, můžeme to opravit, svrhnout je. Pokud se nám opravdu nelíbí ten bál voskových figurín, můžeme udělat revoluci. Všechno je to tam (v Ústavě). O tom to je. Lidé to zapomněli.

Lidé také zapomněli, jako tihle lidé, kteří za ním chodí. Říkám, „Víte, říkáte o něm všechny tyhle skvělé věci, jak to, že nosíte odznak Obamy. Nemyslím to nezdvořile. Nebo odznak Clintonové?“ „No, já nechci promarnit hlas.“

Tak kdo vlastně volí? Je to FOX TV, nebo The Boston Globe? Nebo volí USA Today? Je to CNN, kdo vybere hlas, zaregistruje ho a vhodí do urny, nebo jsi to ty? Kdo rozhoduje? Od kdy někdo nemůže vyhrát?

Tyhle prapodivné rozpory v tom, co říkají: „Skvělý kandidát. Ten nejopravdovější. Za celá desetiletí jsem neviděl nikoho tak upřímného, jako je Dennis Kucinich, tak dobře informovaného, a tolik pro lidi a pro společenství národů, jakého máte vy. Je tak skvělý, že pro něho nemůžu hlasovat.“

Opravdu to nedává smysl. Měl byste říci: „Je tak skvělý, já pro něho musím hlasovat.“ Lidé si musí odepnout odznáčky, skutečně, a říci si: „Počkat, co já to dělám?“ Kdo má moc nad mým hlasem – já nebo FOX zpravodajství?“

Je to trochu lenivost. A je příliš jednoduché obvinit média a říci, tohle je spiknutí. Můžeš si pro to vytvořit dobrý argument, společenský systém, media, tyhle věci. OK, jo, cokoliv, ale pořád máš právo volit. Nikdo ti nebrání, abys volil Dennise Kuciniche, nebo Rona Paula nebo Johna McCaina nebo kohokoliv chceš volit. Prostě to udělej. Neber ne jako odpověď. Život je příliš krátký. Země je tak důležitá.