Zdroj: Vanidades magazine (Argentina)
Datum: únor 2010
Autor: Fabián Waintal
Překlad: Farol (eng), Viggi (cz)

Žil se svými rodiči v Argentině a mluví bezvadně španělsky. Také anglicky, dánsky, italsky a francouzsky. Rozhovor s hvězdou z Cesty – která přichází do kin v únoru – mezinárodní herec současnosti.

Je zvláštní ho poslouchat. Velice zvláštní. Ve filmech jako Dokonalá vražda, 28 dní nebo Pán prstenů, jsme zvyklí, že vždycky mluví anglicky. Slyšet jeho argentinský přízvuk v dokonalé španělštině je neobvyklé. Je oblečený v červené a modré, barvách svého oblíbeného fotbalového týmu San Lorenzo de Almagro a povídáme si s ním v Beverly Wilshire hotelu o jeho další práci, celé ve španělštině, a také o Hollywoodu a možné nominaci na Oscara.

Je pravda, že se chystáte předvést na jevišti po prvé ve španělštině?
Ano. Velice brzy. V Madridu. Pořád se ptám „proč?“ (směje se).

A už jste našel odpověď?
Možná si rád komplikuju život. (znovu se směje). Čilský spisovatel Ariel Dorfman se mě před několika lety ptal, jestli bych nechtěl hrát Purgatorio v angličtině v New Yorku nebo v Londýně, nepamatuju se přesně. Já jsem v té době nemohl. Později byla další příležitost, ale já jsem nemohl. A protože jsme se vždycky bavili španělsky, jednoho dne jsem se ho zeptal, jestli má tu samou verzi i ve španělštině. Řekl, že ano, ale že to v tomto jazyce ještě nikdy nebylo uvedeno. A já jsem řekl, že by to mohl být dobrý nápad: „Nejdříve to uděláme španělsky a pak můžeme anglicky.“ Pracovat s jeho překladem byl velice zajímavý proces, protože si uvědomil, že v obou verzích určité věci chybí a teď chce změnit tu anglickou. Je to dost intenzivní hra. Žádná přestávka během hodiny a půl.

Poskytuje vám Hollywood dostatek času na divadlo?
To je problém, protože kvůli premiérám Cesty jsem měl jen dva dny zkoušky v Barceloně (režisér je katalánec) a čtyři dny v Madridu.

Jak se díváte s této strany oceánu na cenu AFI za vaši kariéru, kterou jste dostal v Los Angeles a jaké bylo vidět úryvky ze všech vašich filmů?
Všechno je to velmi zvláštní, tak trochu nepohodlné.

Myslíte si, že jste ještě příliš mladý na cenu za kariéru?
Ano, taky už jsem si dělal legraci z toho, jestli chtějí, abych šel do důchodu, protože já se na to v blízké době nechystám. Ale je to trochu zvláštní, protože jsem si vždycky myslel, že tyto ceny jsou pro lidi, kteří toho hodně udělali, jako Robert Duvall nebo někdo jako on…protože člověku nepřipadá, že už pracoval tolik let. Zrovna jsem přišel na to, jak dělat věci dobře, i když pořád je co se učit. Typy postav, jako je ta v Cestě, jsou obtížné, a přestože jsem dělal, co jsem mohl, doufám, že příště to bude ještě lepší. Člověk se zlepšuje a vyvíjí, ale když se učím, neuvědomuji si, že roky utekly a že už mám za sebou hromadu filmů. A bylo zajímavé to vidět. Najednou jsem si to začal uvědomovat a vzpomněl jsem si, jak mě moje maminka navštívila poprvé ve studiu. Vybavují se vám zvláštní věci, je to jako fotoalbum vaší rodiny. Začnete říkat: „už umřela, podívej, jak se smála….moje babička byla velice milá…“.
Je to trochu jiný úhel pohledu.

A u vás doma? Když se náhodou díváte na televizi a oni dávají jeden z vašich filmů, jdete to přepnout, nebo se jdete dívat?
To záleží na tom, co je to za scénu, a kolik mám práce, ale občas se podívám. Je to zajímavé, když nejsem doma, protože v zásadě, já se na televizi nedívám, dělám jiné věci, nebo se dívám na fotbal. Ale v hotelu, když cestuji, někdy se podívám na nějaký film, nebo na zprávy. Občas dávají některý z mých filmů…pokud je velmi starý, tak se dívám, jsem zvědavý, jak to tenkrát bylo. Rád vzpomínám na to, jaké to bylo a někdy se stydím. „To je škoda že jsem se tohle musel naučit před lidmi,“ myslím si. „Měl bych zůstat déle ve škole.“

Viggo Mortensen uvažoval o herectví, když studoval. Po tom, co žil s rodiči ve Venezuele a Argentině, kde se naučil španělsky, rozhodl se studovat tento jazyk na St. Lawrence university New Yorku. Protože to pro něho bylo snadné, měl čas se věnovat různým divadelním aktivitám. Po tom, co dělal chvíli číšníka v New Yorku a když už studoval herectví, přišla jeho první role farmáře ve Svědkovi s Harrisonem Fordem. S vyhlídkami na lepší budoucnost se v roce 1987 přestěhoval do Los Angeles a po filmu Salvation! se oženil se svou kolegyní Exene Cervenkovou. Měli spolu dítě, Henryho, ale po 11 letech se rozvedli.

Viggo už byl známý z filmů jako Krvavý příliv s Denzelem Washingtonem a Genem Hackmanem a Dokonalá vražda nebo v 28 dní, když dostal nabídku, kterou málem odmítl. Nelákala ho vidina dlouhého pobytu na Novém Zélandu, ale byla to oblíbená kniha jeho syna Henryho a tak přijal roli Aragorna a stal se slavným díky Pánu prstenů.

Jako suvenýr si na konci natáčení koupil koně, na kterém ve filmu jezdil a totéž udělal, když dotočil Hidalgo. Později se objevil ve španělském filmu Alatriste, podle románů Arturo Perez Reverta. Skutečnost, že mluví italsky, francouzsky a dánsky z něho udělala nejvíce mezinárodního hollywoodského herce současnosti. A Akademie si všimla jeho talentu, když byl nominován za Východní přísliby. Nyní ho můžeme vidět ve filmu Cesta, kde se jako otec snaží spolu se svým synem přežít neznámou katastrofu a mohla by přijít další nominace, kterou si zaslouží.

Myslíte si, že je možné, že dostanete nominaci za Cestu? Záleží vám na cenách?
Jeden citát Winstona Churchila mluví o oceněních. Řekl, že je dobré nevyhledávat medaile, vždycky je přijímat a nikdy je nenosit. A já si to myslím taky.
V Anglii jsem dostal cenu BIFA a nemohl jsem si pro ni přijít, protože jsem natáčel. Ale kdybych mohl, tak bych přišel. Myslím tím, že nemám nic proti oceněním, ale není to to nejdůležitější. Vím, že práce, kterou dělám, je dobře odvedená.

Hlasujete pro Oscary?
Ne, nejsem členem Akademie.

Kdybyste mohl, v jaké kategorii byste hlasoval pro Cestu?
Nejlepší film. Letos bude nominovaných 10 filmů a mezi těmi 10 budou 3 nebo 4, se kterými budou všichni souhlasit. Pak se bude diskutovat, protože peníze investované do propagace filmu někdy rozhodují. Cesta by tam měla být, je odlišná, je jedinečná.

A nominace za nejlepšího herce pro vás?
Nikdy nevíte. Kategorie, které filmu pomohou, jsou Nejlepší film, Nejlepší režisér, Nejlepší herec nebo Nejlepší herec ve vedlejší roli, Nejlepší herečka…Pro mě je důležité, co se stane za 10, 15 nebo 20 let. Budou se na něj lidi dívat? Bude se jim líbit?

Nepříliš zaujatý Oscary, se Viggo nijak zvlášť nestaral o to, že Pán Prstenů Návrat Krále vyhrál 11 Oscarů. Také odmítl stát se členem Akademie, aby mohl následující rok volit.

Podle čeho si vybíráte nebo odmítáte filmy?
Lidé si myslí, že když jste známý a pošlou vám scénář, můžete si vybrat jakýkoliv film. Ale já mám jen volbu říci ne. Nemohu říci ano, dokud nedostanu nabídku. Zjišťuji si věci, abych se dozvěděl něco nového. Mít strach je dobré, je to dobré znamení. Když si čtu scénář, přemýšlím o tom, zda to dokážu zahrát. Je to začátek. Možnost.

Je po takovém úspěchu možné v Hollywoodu narazit na něco kouzelného?
Jistěže. Charlize Theronová…(směje se)

A všeobecně ve vašem životě?
No, po filmu jako je Cesta, který je o post-apokalyptickém světě, abych byl upřímný, jsem rád, že jsem naživu. I když mám špatný den….“Jak špatný může být ve srovnání s apokalypsou?“ V takových příbězích jde o volbu. Nezáleží na tom, jak obtížné jsou skutečnosti…Má tvůj život co dělat s tím, jak jsi úspěšný? Je důležité bohatnout? Evidentně ne. I za těch nejtěžších podmínek chceme být dobrými lidmi. A i když to není to, co ti získá peníze, má to hlubší hodnotu, i když přijdeš o všechno.

Myslíte si, že je ironie, uvést film o přežití konce světa mezi luxusem, červenými koberci a večírky?
Ten film byl poctivě udělaný a je o lidech, kteří čelí obtížným podmínkám. Ale nepřijde mi nelogické nemít u příležitosti premiéry večírek. Také jsme měli dobrá jídla, byla tam čokoláda…

Jakou lekci vám Cesta dala?
Že musíte žít přítomností. Nezáleží na tom, co se děje, musíte žít přítomností, místo abyste se báli.