Zdroj: dailyactor.com
Datum: 28. listopadu 2011
Autor: Chris McKittrick
Překlad: Viggi (CZ)

Viggo Mortensen, jenž se proslavil svou rolí Aragorna v Pánovi prstenů, si vydobyl uznání i za role ve filmech jako Dějiny násilí a Východní přísliby, obojí od režiséra Davida Cronenberga.

S Cronenbergem se spojil opět, a to ve filmu Nebezpečná metoda, který byl na Benátském filmovém festivalu nominován na Zlatého lva. V rozhovoru pro Wall Street Journal ale Mortensen přiznává, že se málem vzdal příležitosti znovu s Cronenbergem pracovat, protože si nemyslel, že je pro roli Sigmunda Freuda tou správnou volbou.

Když Cronenberg nabídl Mortensenovi roli Freuda v již třetím společném filmu Nebezpečná metoda, Mortensen ji zpočátku odmítl. Vysvětluje: „ Prostě jsem cítil, že se na to nehodím, už jen po fyzické stránce, kvůli tomu, jak vypadám. Možná byste si pomysleli, že bych se spíš hodil na Junga, řekněme, nebo na někoho jeho vzhledu, po fyzické stránce – můj obličej, můj typ, co se vzhledu týče. Druhá věc byla, že je to pro mě úplně jiný druh role, protože se tam hodně mluví. Freud používá slova pro vytáčky, manipulaci nebo svádění, tam, kde já obvykle používám gesta. Většina rolí, které jsem dostával, byly relativně neverbální role.“

Mortensen má pravdu – přestože má schopnosti Freuda hrát, nevypadá zrovna jako slavný zakladatel psychoanalýzy. Naštěstí díky moderním maskovacím technikám se tento problém dal vyřešit. Mortensen poznamenává o Stephanu Dupuis, který vyhrál Oskara za masky v Cronenbergově Mouše: „myslel jsem si, že s pomocí tak skvělého maskéra…by to mohlo fungovat. Upravil mi nos. A jedna z věcí, kterou Freudovi současníci často zmiňují je, že měl zvláštní typ propichujícího pohledu hnědých očí…Tak si trochu pohrál s čočkami tak, aby vypadali správně, ale aby mi nevzaly výrazovost mých očí.“

Samozřejmě make-up sám o sobě postavu nevytváří a Mortensen neváhal ponořit se do role. Vysvětluje: „Byl jsem obsazen dost pozdě, ale začal jsem pracovat na fyzické transformaci, všechen ten obvyklý průzkum. Jel jsem do Vídně, do jeho rodiště, četl jsem o něm hodně materiálů. Poslouchal jsem skladatele, jako je Mahler. Polovina zábavy – ne, všechna zábava – je právě v přípravě.“

Stála všechna ta příprava za to? Mortensen přiznává, že i když to bylo obtížné, bylo to obohacující. „Nakonec jsem si zvykl a jsem opravdu rád, že jsem ho mohl hrát. Ale bylo to pro mě náročné, mnohem víc, než ona ruská postava ve Východních příslibech. Někdy je dobře dostat se do situace, kdy jste nuceni zkusit něco, o čem si nemyslíte, že na to máte.“