Time Waits For Everyone (2007)

Odvážný solový kousek místního undergroundového,jazzového umělce Vigga Mortensena. Tento nový kousek Preceval Pressu zapadá do řady skladatelů tohoto století. Je to výsledek a produkt lidské citlivosti interpretované skrze jazzovou improvizaci. Souhlasné motivy jsou míchány s nelibozvučnými akordy, kde klíče a pedály táhnou představu samoty v minimálním umění. Pomalá proměna akordů je pouze jeden aspekt této minimalistické hudby beze slov, uměleckých písní.

Může být spojována s předcházejícím dílem Intelligence Failure a Please Tomorrow. Tato skupina CD je zdánlivě třídílná moderní Liederkreis. Please Tomorrow bylo o úsvitu, IF mělo poněkud temnější motiv instrumentace a struktur akordů - dávalo to pocit najatosti v boji mezi temnotou a úsvitem. TWFE je opět o úsvitu. Podobné myšlenky jsme mohli slyšet v předchozích dvou pracích.

Náhlý růst důvěry je nejvíce podepsán na skladbě Danube Poem (Dunajská báseň), kde Mortensen mistrovsky používá pedály v kombinaci se silnými pocity a motivy z Bebussyho: Claire de Lune podobné téma lze nalézt i na Please Tomorrow a Moonset. Všechny tři alba se také úzce dotýkají dětských písničkových motivů jako je: Tři slepé myšky. Znovu zde navštívíme pocit minimalismu a to skrze politické sdělení a emočně prázdném věku války, jako to bylo u skladby Back to Babylon - Danube poem - je to samé. Jsou to eomcionální postupy sem a tam oproti suché vášni a sexualitě. V tomto tkví hlavní nápor napětí TWFE.

Také se tu dají najít vážné ruské elementy, které jsou místy velmi delikátně vytvořené díky skvělé práci Mortensenova chodidla na pedálu - jsou také velmi napjaté a to hlavně na skladbě Treblinka Poem. Dotyk prstů na klávesách je neuvěřitelně měkký. Dominuje zde basová linka tvořena nelibozvučným akordem, což utvořilo velmi neurčitelné napětí. Skladba nechávající posluchače v nejistém a obklopujícím prostředím - Lament (nářek), je harmonický nesouzvuk tvořený bádáním do velmi tmavých emocí. Možná je Treblinka Poem o konfliktech mezi temnem a světlem - něco jako jing a jang, tedy ve stálé bitvě pokořit jedna druhou stranu. Beethoven vytvořil děl bez jakéhokoliv tlumiče a ty jsou dodnes velmi slavné: sonáta Měsíční svit, 14.klavírní sonáta, Sonáta quasi una Fantasia (jako fantasie). Je to mixáž klasiky a s jazzem, ciž lze označit jako rytmickou jazzvoou figuru. Taková slova se zdají být drsná, ale tat trochu jsou způsobena jemností Mortensenovy práce. Tady máme další protiklad pro téma TWFE: toto dílo je kombinací žánru jazzu a klasiky ve formě improvizace.

Hudba ale nebyla jedinou, nemalou prací na vydání tohoto CD. Povšimněte si obalu. Způsob, jakým je strom na obrázku prosvícenný slunečním světlem dává pocit pomalého budování, růstu, stejně jako úsvit - velmi dobře to odpovídá hudbě uvnitř. Dává to to také podobný pocit hudby. použití přírodního obrazu odráží nesouměrný a organický pocit improvizovaé hudby. Obal opouští diváka s pocitem, že viděli strom z cesty Red Rock, nebo podél jiné cesty, třeba z Topangy a nebo z jiného koutu světa. Nejde jen o pocit, ten strom někde vidět. Obraz očividně prokazuje divákům pocit, že stojí právě pod tímto stromem na místě, pod kterým jsme stávaly jako malé děti - to je síla fotografie.

Způsob, jakým jsou napsaná jména uvnitř jsou stejná - minimalistická. Jen jedno jméno je vysvětleno - strýčka Henryho. Vše je stejnou barvou, jen Time Waits (čas čeká) je červeně. Titul je dokonce nedokončený: Time Waits For (čas čeká na). Rozptýlení slov, obrázků, poznámek sice nelahodí oku, ale srdci - je to velmi snivé místo. Možná je to nejlepší část Mortensenova umění. Poskuchač sám si může vybrat, jakým způsobem odpoví.

Datum: 19.listopad 2007
Autor: Henry Mortensen, Kriss Perras Running Waters
Překlad: Vig

Oficiální text:
Pocítíte piána, zvuky míst měnící půdu, odkrývající kořeny věcí, jako mapy k našim pravdivým motivům, vyučování, převyprávění, kresby sebe sama -- s trpělivostí, upřímností nesmíme řídit sebe sami -- podstata dýchání a snění, která skutečně koluje v naší krvi a kterou sdílíme bereme od druhých při procházce podzimem a jen v uvědomění si stromů.
Improvizace klavíru z Maďarska, Německa, Polska, Ruska, a pamětních věcí z minulosti.