Viggo Mortensen - Linger
Linger
Autor: Richard Marcus
Publikováno: 3. března 2007
Zdroj: blogcritics.org
Překlad: Viggi
Linger: 1. Přetrvávat, ve smyslu zdráhat se odejít. 2. Pomalu postupovat, loudat se. 3. Pozastavit se nebo prodlévat se zájmem, potěšením atp. Funk ? Wagnalls Standard Dictionary, Signet, 1983 p. 460
(v českém překladu rovněž: doznívat, setrvávat, zdržovat se, nepolevovat, otálet…pozn.př.)
Když si sedneme s přáteli kolem stolu po společném jídle a veselí, popíjíme kávu a kouříme cigarety, děláme všechno co můžeme, abychom ten okamžik prodloužili, tak prodléváme – linger. Když nějaká představa, idea nebo kousek z textu písně v nás zůstane déle než obvykle, můžeme říci, že pomalu doznívá – linger. Když nás okamžik v čase, prchavý a nestálý, připíchne jako motýla do vitríny, ať už je to dobré nebo špatné, tak nám přetrvává v paměti.
V dobrých westernech jsou přetrvávající, o cestě vypovídající znamení, na stezkách, když věrný indiánský zvěd pomáhá vojákům vystopovat odpadlíky. Vůně deště setrvává ve vlhkém zatuchlém pachu země, který stoupá z kořenů starodávného stromu, nebo v prachu velkoměsta zmáčeného v horký letní den, když pára stoupá z chodníku.
Linger je také název sbírky básní a fotografií Vigga Mortensena z roku 2005 vydané v Perceval Press. Fotografie jsou samozřejmě prostředky jimiž můžeme nechat okamžiky doznívat navždycky. Zkrátka výsledek něčeho, co jsme chtěli zachytit, na co poukázat. A jsou velmi rychlé : instantní paměť.
Ale skrz čočky Vigga Mortensena, jsou fotografické vzpomínky někdy tak matné, jako jejich reálné protějšky. Rozmazané obrázky v popředí splývají s pošmourným pozadím. Se záhadnými názvy jako „Fall 7“ jsme ponecháni snažení poskládat umělcovy zlomky paměti a přemýšlení o původu vzpomínek.
Pak se znovu podívejte na snímky, které pan Mortensen pořídil jako kdyby fotil skrz trubku. V odstupu, jako když se díváte přes čočky obráceného dalekohledu, je obrázek v zaostřeném ohnisku. Některé z fotografií jsou nazvané „hindsight“. Podle mých starých známých Funk ? Wagnalls, má toto slovo dva významy: porozumění události po tom, co se stala, nebo zadní hledí střelné zbraně. (do češtiny je toto slovo možné přeložit rovněž jako: zpětné ohlédnutí, pozdní lítost, poučení z minulosti, „pozdní honění bycha“, pohled do minulosti…pozn.př.)
Pohled na snímek něčeho, co si pamatujeme, co doznívalo v naší hlavě dlouhou dobu, někdy přinese novou jasnost o tom všem proč a jak ve vaší minulosti. Ale někdy je doznívání vzpomínek jako dívání se hlavní pušky, pušky vaší minulosti, která má schopnost jednou ranou oddělit přítomnost od pocitu viny, výčitek svědomí, duševních útrap a později i hněvu z vašich vlastních činů nebo dávných křivd.
Samozřejmě pan Mortensen mohl také slovo hindsight použít, aby popsal doslovně svou pozici v procesu kompozice. Jeho je na konci ten zrak, který hledí skrz tunel svých čoček. On, je ten, kdo namířil své oko a pak i naše, na určité obrazy, kterými chce nechat naše oko pomalu postupovat, a jimiž nás chce dojmout.
Jestliže fotografie poskytuje přesný pohled na něco, co v nás má doznívat, poezie a slova nabízejí odlišnou stezku do vzpomínek, jsou to jiné prostředky pro vykreslení něčí pozornosti k událostem. Někdy bychom si mohli myslet, že by měly být pronikavější než fotografie, tak jako fotografie ukazuje konkrétní obraz, na který se máme podívat, ale vylučuje sílu slov.
Zamyslete se, kolikrát lidé použili slov, aby přesvědčili ostatní, že černá je bílá a naopak. Slova jsou daleko nebezpečnější produkt než by fotografie vůbec kdy mohla být, mají moc přesvědčit, bez potřeby zastupovat cokoliv tak všedního, jako je pravda.
V rukou Vigga Mortensena nejsou slova nebezpečný nástroj, dokud nemáte námitky pomalu postupovat skrz pravdu, zda jsou emocionální pravdou sami o sobě, nebo pravdou o světě, jak ho on vidí. Prodlévejte s ním, když líčí kremaci své fenky Brigit; detaily směřující k jejímu uložení jsou jen řídce načrtnuty, ale pomalu postupujte cestou z veterinární ordinace do krematoria, nechte doznívat čekání, až bude Brigit „hotová“, pokus udržet kosti pohromadě tak, jak je sebral do poskytnutého pytlíku a uložil je do cedrové bedýnky, když byla „připravená“.
Ta bezvýznamná otázka (který druh cedru to je?) jež vyklouzne z vašich úst ve chvílích, jako je tato, kterou pro nás svědomitě zaznamenal, abychom ho slyšeli ve své hlavě tato slova říkat ještě spoustu let potom, činí příhodu ještě působivější. Je to den pro doznívání pro Mortensena jako pisatele, jak prodlévá v kanceláři krematoria a čeká, píše o tom, zda by měl, nebo neměl psát o tomto okamžiku. Nechce to zaznamenat na film, protože se mu to nezdá správné, ale ví, že bude chtít, aby mu tyhle chvíle zůstaly i později.
Samozřejmě je možné, aby nám v mysli utkvěla krása i radost, stejně jako sklíčenost a rozrušení. Obrázky přírody v této knize ukazují šedou vznešenost seskupených bouřkových mraků, slunce za fólií a přírodu vedle člověkem vyrobených věcí, jak se snaží získat zpět ruiny staré pevnosti ve Španělsku.
Série fotografií sledujících chlapce po stopách, které musí udělat, aby dokončil přemet – hvězdu. Vypadá to, že pan Mortensen nechal svoji aparaturu čoček otevřenou a fotil velmi pomalým časem, aby zachoval okamžiky pohybu – přechod z jednoho bodu do druhého. Jak často náš zrak spočine na mladém chlapci, plném života? Pan Mortensen zachytil tuto energii nádherně.
Linger vás zve, abyste se k Viggovi Mortensenovi připojili a loudali se s ním přes obrazy a slova, které ho během několika minulých let oslovily. Možná jsme ten nejvzdálenější zrak, ti poslední, kdo se dívají na doznívající snímky a kdo čtou myšlenky, které by rád nechal pomalu proplouvat naší duší.
Umělec se snaží vytvořit dílo, které bude doznívat, které přitáhne ty, kdo čtou, dívají se, poslouchají, nebo sledují, co vytvořil. Někdo by mohl hledat hlubší význam slova linger, rozebírat autorův výběr slova pro nadpis, v opravdovém post-moderním literárním podání, ale ne tentokrát. Raději nechám dílo hovořit samo za sebe, má krásný silný hlas, který mluví k srdci i k mysli.
Pomalé opúšťanie
Dopis pro Brigit
Krv času
Marec
Primerie
Pionieri