Datum: 3.září 2008
Autor: Mark Power
Překlad: Vig
V předchozí části jsem hovořil o práci umělce Viggo Mortensena a mimo jiné jsem se také okrajově zmínil o jeho malé společnosti, která vydáví knihy - o Perceval press. Aha, říkáte si, tisk marnosti. Takže, ano i ne. Perceval press. Perceval press nevydává pouze práce a umění Viggo Mortensena, ale během roku spatří světlo světa zhruba 8 dalších uměleckých knih za rok. Většinou jde o fotografie a veškeré jsou editovány právě Viggem samotným. Takže, jak právě herec-umělec provádí editaci? "Prostě projedu knihy zubatým hřebenem", říká Viggo. Vzal jsem do ruky dvě knihy z Perceval press abych dokázal, jak se Mortensenovy editorské schopnosti na nich odrazily. Knihy jsou krásně navržené, reprodukce jsou vynikající a jako výsledek poslouží dobře.
"Supernatural" od Lindsay Brice je příklad nezvyklého podžánru, tedy fotografie panenky. Fotografie panenek jsou více časté, než by se mohlo zdát; četné útoky panenek Barbie, kterých jsme byly svědky získaly svůj žánr a francouzské jméno. "Poupée", neboli fotografie panenek není žádný výmysl, ve skutečnosti existuje mnoho webových stránek. Mají také svou knižní podobu "Photography doll made easy" od Benetta Dawsona.
Jednoho fotografa panenek pravděpodobně v Dawsonově surrealistickém díle nenajdete, Hanse Bellmera. On je cokoliv jiného, jen ne jednoduchý. Jeho snímky sexuálně provokativních panenek ještě dodnes provokují spor z 80.let, kdy byly pořízené. Pokud ale Bellmerovy poupée fotografie uvidíte shledáte je standardními.
Další překvapující stoupenec poupée byla Ruth Bernhard, ačkoliv její vyfocenou panenku zřídka kdy najdete v jejím díle. Měl jsem to štěstí jich spoustu vidět na její přednášce v 80.letech. Spolu s projekcemi těchto panenek bavila své publikum popisem svého milostného vztahu s Edwardem Westonem. pokud tohle nestačilo, tak odhalila jedno své skutečné tajemství, že na každé cestě měla ve svém zavazadle otvírák na konzervy a plechovku tuňáku! "Pokud si vzpomenete, jste připraveni na všechno", řekla. Pozoruhodná žena a skvělá fotografka, která zemřela ve svých 101 letech.
Ale jsme tu od toho, abychom hodnotili "Supernatural" od Lindsay Brice. Její panenky díky barevné fotografii doslova obživnou a to dost děsivě. Kniha obsahuje také povídku od Flannery O Connora a zdá se, že je to jakýsi podpis Viggo Mortensena. Spolu s obrazy jsou tu inteligentní texty: próza, poezie a citace které doplňují. Nejsem si jistý nějakého významného spojení mezi O Connorovým příběhem "životní zážitky jižanské holčičky" a provokativními fotografiemi Lindsay Brice, ale přesto se to dobře četlo.
Další knihou z Perceval press, kterou mám v ruce je Furlough 55, které odhaluje citlivou editaci Vigga. Hugo Milstein je Viggův oblíbený rádce a tiskař a jednoho dne v jednom běžném rozhovoru mu Milstein odhalil, že měl plné album fotek jeho otce, Stanley Milsteina. Fotek z Francie roku 1955. Mortensenův editorský čich se nažhavil a ačkoliv měl na práci něco úplně jiného, trval na tom, že musí ty fotografie ihned vidět. Výsledkem je Furlough 55, fotografický deník jednoho vojáka pořízený během studené války ve Franci.
V tradičním úhlu pohledu to nejsou významné fotografie, ale ony velmi dobře ilustrují jednu z věcí, která je na fotografiích to vynikající - je to neokázalá dokumentace času a místa. Francie v roce 1955 na těchto snímcích obživne a zájem mladého muže skrze jeho úhel pohledu dodává každému snímku dávku energie. jedna s Mortensenových nejlepších vlastností coby fotografa je zvědavost a to je přesně to, co mám rád a co je také na Milsteinově práci to nejlepší. Na konci jsem cítil, že vím, že vše je faktem mladého Milsteina, který právě poznává malý fragment svého dlouhého života, které teď mohu objevit skrze tyto snímky.
Další významná editorská známka: Milstein vždy popisky k fotografiím čmáral tužkou. Mortensen se rozhodl tyto poznámky reprodukovat a výsledek se dostaví v pocitech ze skutečných snímků z tohoto alba. A znovu je to příklad Mortensenovy pozornosti k tomu co na fotce je, ne, jaká je: kousek papíru s dvojrozměrným obrazem. Ze spolupráce editora Mortensena, Stanley Milsteina a Milsteinova syna Huga vznikla pěkná kniha. několik dalších komentářů o Mortensově roli coby hlavě Perceval press. Brzy Mortensen přešel k distribuci. Většina komerčních knižních distributorů požadují velké tiskové náklady. Mortensenovo řešení bylo distribuovat knihy online. Jinými slovy, rozhodl se držet tiskový náklad malý a spoléhat na tisk dle potřeby. Viggo nám tím dokazuje spojení každé knihy Perceval pressu se Španělskem, kde jsou knihy tištěny a nemnoho editorů se toho drží. Zvláště ti, kteří jsou také filmovými hvězdami se vším tím virválem a způsobu života, který vedou.
Myslím, že od nynějška je to jasné: Viggo Mortensene, počítejte se mnou jako s vaším fanouškem.











