Náručí
Déšť byl infikovaný,
Kráčel však dál, pro svou zvědavost, nedokázal utéci pryč... sledoval neznámé lidi, kteří propadli fyzickým potřebám bez známky citu, něhy, lásky, jeho čistá duše je nedokázala pochopit, byly mu odporní, nahlížel na ně jako na zvěř. Osoby ve stínu ukryté, jej lákaly, nabízeli se, sváděly...
Přestože vnitřně cítil nechutenství, podlehl jim...
Embrace
The rain is infected
with bacteria
from secret experiments
of lonely men
and women.
It is that time
between winter
and spring
that is dismal
and threatening,
when the city
is airing its sweat-
stained corridors,
opening its arms
and legs imperceptibly
for an hour each morning.
Calm voices give whispered
instructions and hands
flutter
in the streetlight
hiding animal faces<
br>that glisten
with swollen
red tongues.
Quietly,
they devour
each other.
Grateful
spasms,
violent motion
of interlocking,
clawing,
taunting.
Překlad: Vig
bakteriemi,
z tajných pokusů
osamělých mužů
a žen.
V té době
mezi zimou
a jarem,
bezútěšné
a hrozivé,
kdy město
provětrává své potem
potřísněné uličky,
rozevírá každé ráno
na hodinu nepatrně
své paže a nohy.
Klidný hlas našeptává
pokyny a ruce
se třepetají
ve svitu lamp
skrýše lesknoucích se
opuchlých zvířecích tváří,
rudé jazyky.
Tiše,
pohltí
každého.
Vděčné
křeče,
prudké pohyby,
splývají,
škrábají,
vysmívají se.
Teorie podle Petry:
Výrazem tajemných slov vyjádřil nedávné poznání, za tmy procházel temnou ulicí a pocítil zde zvláštní, NEZNÁMOU a nepříjemnou atmosféru, která jej pohlcovala a číhala z každého místečka, zákoutí, každé skrýše.